Napojení na politiky
Penta a ministr obrany Karel Khünl
Exministr obrany si založil poradenskou firmu s bývalým podřízeným
22. 1. 2007, EURO
Kühnl jde do byznysu
Exministr obrany Karel Kühnl dočasně opustil diplomacii a začal společně s bývalým ředitelem svého ministerského kabinetu Martinem Prachařem podnikat. Založili spolu poradenskou firmu Trade Finance, v níž Kühnl vlastní 66 procent, Prachař zbývajících 34. Kühnl ale plánuje, že s poradenstvím za pár měsíců skončí a opět se stane zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí. Letos v létě má totiž odejít jako český velvyslanec do Chorvatska.
Málokdo to ví, ale Karel Kühnl byl po celou dobu, kdy úřadoval v pražských Dejvicích jako ministr obrany (srpen 2004 – srpen 2006 – pozn. redakce), zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí. Na ministrování si vzal dlouhodobou neplacenou dovolenou. Smlouva s Černínským palácem, kterou měl od doby, kdy zastupoval Česko jako velvyslanec na ambasádě v Londýně, mu ale 31. prosince 2006 definitivně vypršela. Kühnl si kontrakt neprodloužil, ani se o to nepokoušel, i když už mohl tušit, že zanedlouho bude v kariéře diplomata pokračovat.
Nyní se však rozhodl, že si po několik měsíců bude vydělávat jako soukromý podnikatel. „Ano, od 1. ledna nejsem státním úředníkem a zahájil jsem podnikání. Ukončím ho, samozřejmě, až se zase stanu zaměstnancem státu,“ sdělil serveru EURO OnLine exministr obrany. Odjezd na velvyslanectví do Chorvatska plánuje zhruba za půl roku.
Společnost Trade Finance se má, jak uvádějí její majitelé, zabývat „ekonomickým poradenstvím“. Klienty mají být výhradně soukromé firmy. „V žádném případě nebudeme pracovat pro stát, jen pro soukromé subjekty. Vylučuji i souvislost se zbrojním průmyslem,“ říká Prachař. „Nezlobte se, ale detaily vám neřeknu. Zatím všechno teprve rozjednáváme, ještě nechceme naše nápady prozrazovat,“ dodal.
Karel Kühnl spolupracuje s Martinem Prachařem už několik let. „Prachař byl dlouho mým asistentem v Parlamentu,“ potvrdil Kühnl. Když se stal ministrem obrany, udělal z Prachaře ředitele svého kabinetu. Loni v létě zase oba úřad prakticky současně opustili. Tím ale výčet společných aktivit Kühnla a Prachaře nekončí, oba mají navíc velmi silné vazby – podle některých zdrojů až příliš silné – na vodochodské Aero.
Kühnl v roce 1998, ještě jako ministr průmyslu a obchodu, vypracoval návrh, na jehož základě do vodochodské zbrojovky vstoupil americký Boeing. Působení Američanů v Aeru ale skončilo krachem a Boeing v říjnu 2004 předal zadluženou zbrojovku zpět státu. Loni pak Kühnl, už jako ministr obrany, spolurozhodoval o opětovném prodeji Aera, tentokrát česko-slovenské finanční společnosti Penta. Ta před několika dny oznámila, že Kühnl se stane předsedou dozorčí rady Aera. Kühnl nabídku nejprve přijal, o několik hodin později ale vydal prohlášení, že dává přece jenom přednost diplomacii, a kývl na nabídku ze „zamini“ stát se ambasadorem v Chorvatsku.
Do dozorčí rady vodochodské zbrojovky byl nyní zvolen i Prachař, stal se dokonce jejím místopředsedou. V řídicích orgánech Aera ale není žádným nováčkem. Stát už ho do dozorčí rady firmy vyslal v prosinci 2004, tedy krátce poté, co přišel s Karlem Kühnlem na ministerstvo obrany. Své pozice se vzdal v srpnu 2005. Prachař byl současně se svým angažmá v dozorčí radě Aera i členem vládní komise, která měla vyhodnotit nabídky jednotlivých uchazečů o vodochodské Aero. Pouhý jediný den před závěrečným hlasováním ale na své členství rezignoval.
Na ministerstvu obrany se nyní spekuluje o tom, že Prachař byl ve spojení s Pentou ještě v době, kdy řídil Kühnlův kabinet. To ale Prachař popírá. „Povídá se toho hodně, ale moji kamarádi jsou přece jenom z jiných kruhů… Jinak z komise jsem tehdy rezignoval kvůli pracovní vytíženosti,“ uvedl Prachař. Martin Prachař se podílel i na přípravě smluv o opravách letounů L-159, které Aero armádě v minulosti dodalo. Pětadvacetiletý kontrakt o pozáručních opravách letounů L-159 (ale i dříve dodaných L-39) byl podepsán v prosinci.