Kauza „GORILA“
Slovensko: Pozor vyletí Gorila!
26. leden 2012, Presseurop
Slovenská média už čtvrtý týden nemluví prakticky o ničem jiném. Zdejší politickou scénou otřásá úplatkářský skandál poukazující na ovládnutí správy státu mafiánským kapitalismem. Spis s krycím názvem Gorila obsahující přepisy údajných odposlechů slovenskou tajnou službou z let 2005 a 2006, který byl zveřejněn na internetu necelé tři měsíce před volbami, poukazuje na úzké propojení slovenské politiky s podnikateli z česko-slovenské finační skupiny Penta, jejímž hlavním akcionářem řídícím slovenské aktivity je Jaroslav Haščák. Ten měl stát za řadou privatizačních projektů v oblasti energetiky a dopravy, ke kterým došlo v době druhé vlády Mikuláše Dzurindy, a posílat na konta spřízněných politiků stamiliony. Konspirační charakter kauze dodává jednak skutečnost, že Haščák, stejně jako další hlavní akcionář Penty Marek Dospiva, studoval na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů a v Polsku byl médii obviněn ze spolupráce se zahraničními zpravodajskými službami, a že bezpečnost skupině Penta zajišťuje jeden z nejmocnějších lidí komunistického režimu, bývalý šéf StB Alojz Lorenc. „To, že se byznys prolíná do politiky, se děje obecně ve všech zemích (…), v civilizovananých zemích je to trochu víc na očích. Tady byla použita metoda zpravodajské služby. Najali si byt a fungovali velmi utajeně a sofistikovaně,“ řekl v pořadu Pod lampou vysílaném na slovenské veřejnoprávní televizi český investigativní novinář Janek Kroupa a dodal: „Rád bych věděl, jestli je to jen spis, který popisuje vztah politiků a byznysmenů, nebo je to důkaz o penetraci cizí zpravodajské služby a popis způsobu, jakým tajné služby ovládají byznys.“ Spis se pokoušel zveřejnit už před několika lety kanadský novinář žijící na Slovensku Tom Nicholson, který se k němu měl dostat skrze pracovníka Slovenské informační služby (SIS) Petera Mravce. Ten prý spis vynesl proto, aby poukázal na nutnost jeho vyšetřování. Velké deníky se dlouhou dobu dokumentem odmítaly zabývat, nejspíš ze strachu, neboť jak dokazuje i poslední kauza týdeníku Trend s lídrem Smeru Robertem Ficem, ochrana osobnosti politiků u soudu často vítězí nad svobodou tisku. Policie, které Nicholson následně předal dokument, vyšetřování nazahájila. Ministerstvo vnitra však dokument v archivech nemá. Podle současného ministra tohoto resortu Daniela Lipšice, který zahájil vyšetřování kauzy a kterého cituje deník SME, skartoval Úřad boje proti korupci roku 2008 protizákonně všechny materiály, které by dnes mohly řadu lidí usvědčit ze zneužití pravomoci veřejného činitele či z korupce. Nedostatek přímých důkazů dnes většině aktérů umožňuje aféru Gorila otevřeně popírat. Spoluzakladatel Penty Marek Dospiva například deníku SME tvrdil, že se s korupčními praktikami na Slovensku nikdy nesetkal, a Mikuláš Dzurinda v rozhovoru pro stejný deník uvedl, že přestože se o vyšetřování dozvěděl, o nic víc se nezajímal, neboť braní úplatků za jeho vlády „je absolutně vyloučené“ a „absurdní“. Jeho straně SDKÚ, jíž se kauza dotýká ze všech stran nejvíc, hrozí v blížících se volbách historicky nejhorší výsledek. Poukazuje na to Týžděň, který se na titulní straně ptá: „Zničí Gorila SDKÚ?“ Spis Gorila však není lichotivý ani pro opoziční stranu Smer, jejíž lídr Robert Fico figuruje ve spisu ve spojitosti s nelegálním financováním volební kampaně. Ficův tajemník měl do SISkou odposlouchávaného bratislavského bytu docházet pravidelně. Ačkoliv se nyní Fico brání, že se kauza jeho strany netýká, za jeho vlády v letech 2006–2010 se nic nevyšetřilo. Vyšetřování spisu podle slovenských novinářů prokuratura tehdy zablokovala. V podstatě jde dlouho promlčovanou kauzu vnímat jako selhání nejen vládní strany, ale i opozice, a celého systému napříč politickým spektrem. „Dnes je tu politická vůle politiků, jako je premiérka Iveta Radičová či ministr vnitra Daniel Lipšič, kauzu vyšetřit,“ říká investigativní novinář magazínu Týžděň Marek Vagovič, podle něhož v období vlády Roberta Fica tato vůle neexistovala. „Gorila má svou první oběť,“ napsal deník SME 12. ledna poté, co vláda odvolala šéfku Fondu národního majetku Annu Bubeníkovou, která v dokumentu figuruje jako prostředník mezi Pentou a politiky. Tím se poukázalo na to, že kauza Gorila má minimálně reálný základ. K tomu, aby bylo možné ve vyšetřování pokračovat, bude nutné odtajnění odpovědí na otázky, které premiérka poslala šéfovi SIS Karolu Mitríkovi. Prakticky jediným aktérem současné politické scény, který do kauzy Gorila není zapletený, je mladá euroskeptická strana SaS, která v té doby ještě neexistovala. Vše ale dohnala v říjnu minulého roku, když hlasovala proti navýšení eurovalu a svrhla tak Radičové koaliční vládu, jíž byla součástí.