Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Zatčení a soud

Britové zhasli naději USA na vydání Koženého

28. března 2012, MF Dnes

Londýnský soud ve středu rozhodl, že Bahamy nemusejí vydat podnikatele Viktora Koženého do Spojených států. Ty podezírají bývalého šéfa harvardských fondů z uplácení při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. O vydání Koženého z Baham žádá neúspěšně také Česká republika.

Soudní výbor Státní rady britské královny, který je poslední soudní instancí některých bývalých britských kolonií, odmítl žádost USA s tím, že nespadá do jeho jurisdikce.

„Předsednictvu nepřísluší posuzovat detaily případu, aby se k němu mohl blíže vyjádřit. Soud nemá pravomoci vyhovět žádosti. Jejímu Veličenstvu doporučí, aby žádost o vydání zamítla,“ uvedl londýnský soud.

Koženého aktivity v Ázerbájdžánu

V roce 1997 se Kožený rozhodl investovat do ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Zejména od amerických investorů si vypůjčil až 450 milionů dolarů (tehdy asi 13 miliard korun) a jejich část investoval do kupónů v ázerbájdžánském ropném průmyslu, zejména do státní ropné společnosti SOCAR. A právě při snaze o ovládnutí firmy měl Kožený podle USA uplácet. Stát firmu ale neprodal a investice ztratily hodnotu.

Koženého verdikt potěšil, chápe ho jako očistu svého jména. „Rozhodnutí plně potvrdilo, že jsem neporušil žádný zákon, a zcela očisťuje moje jméno. Potvrdilo tím předchozí rozhodnutí Bahamských soudů i amerického soudu, že se na mě zákon nevztahoval,“ řekl iDNES.cz. „Je to tečka za 15 lety neoprávněného osočování, které nemělo jedinou bázi,“ dodal.

I kdyby Spojené státy u londýnského soudu uspěly, vydání Koženého by pravděpodobně nebylo tak jednoduché. Konečné rozhodnutí by totiž měly bahamské úřady, u kterých USA s žádostí o vydání v minulosti narazily.

Kožený se na Bahamách skrývá od devadesátých let. V říjnu 2005 ho kvůli americké žádosti o vydání zatkla bahamská policie. Po roce a půl byl propuštěn na kauci a od té doby se u bahamských soudů úspěšně proti vydání do USA bránil.

Kožený nepopírá, že uplácel, ale tvrdí, že se na něho americké protikorupční zákony jako na cizince v době údajného spáchání trestných činů nevztahovaly. Londýnský soud byl pro Američany jednou z posledních možností, jak zvrátit rozhodnutí bahamských soudů.

O Koženého stojí vedle USA také Česká republika. O jeho případném vydání ale dosud nerozhodly bahamské soudy, žádostí se tedy zatím nezabývají ani tamní úřady.

Jak rozhodovali na Bahamách

Bahamský soud v roce 2007 rozhodl, že Kožený se nedopustil praní špinavých peněz, z čehož ho viní Spojené státy. Americká vláda podle soudu také zatajila některé informace v Koženého prospěch, a její žádost tak prý zneužila soudní procedury. Odvolací soud předloni v lednu toto stanovisko podpořil.

„Česká republika tedy nemůže dělat stále nic jiného než urgovat bahamskou stranu, aby se začala českou žádostí o vydání Viktora Koženého do ČR zabývat. Opakované urgence, osobní jednání ani osobní dopisy českého ministra spravedlnosti však zatím nevedou k cíli,“ sdělil iDNES.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Jiří Hovorka.

V roce 2010 byli Viktor Kožený s podnikatelem Borisem Vostrým odsouzeni Pražským městským soudem k deseti letům vězení za podvody a vytunelování harvardských fondů. Podle státního zástupce oba finančníci způsobili škodu 16 miliard korun.

Oba muži se proti rozsudku odvolali. O odvolání bude rozhodovat Vrchní soud v Praze až letos, tedy po více než dvou letech. Případ je komplikovaný, jen obžaloba měla přes 400 stran. „Jednání ve věci Městského soudu v Praze je nařízeno na 15. října 2012,“ sdělil iDNES.cz mluvčí Vrchního soudu v Praze Jan Fořt.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít