Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Ze života

Stručný životopis

Viktor Kožený (* 28. června 1963 Praha) je irský občan českého původu žijící v současné době na Bahamách. Spojené státy americké a Česká republika se jej snaží přivést před soud a je na něj vydán mezinárodní zatykač. V médiích bývá přezdíván „pirát z Prahy“.

Mládí

V roce 1979 emigroval Kožený spolu s rodiči do Mnichova, a poté již sám v roce 1982 odešel do USA. V roce 1989 získal na Harvard University bakalářský titul v oboru ekonomie. Půl roku pak pracoval v Londýně jako investiční bankéř u firmy Flemmings.

Česká kupónová privatizace

V roce 1991 se Kožený vrátil do Prahy a stal se vlivnou osobou v probíhající kupónové privatizaci. Občané mohli získávat za kupóny přímo akcie privatizovaných podniků, nebo předat kupóny tzv. investičním privatizačním fondům.

Díky masivní reklamě slibující do roka „jistotu desetinásobku“ (tj. desetinásobnou návratnost poplatku 1035 Kč za kupónovou knížku s kolkem) získaly Koženým založené Harvardské investiční fondy přes milión kupónových knížek. Fondy neměly nic společného s americkou Harvard University.

V roce 1994 Kožený opustil Prahu a přesunul se do daňového exilu na Bahamy. V září v roce 1995 získal za poplatek irské občanství.

V roce 1996 bylo šest Harvardských investičních fondů kuponové privatizace z první vlny spolu s firmou Sklo Union Teplice transformováno na Harvardský průmyslový holding. V lednu 1998 Kožený koupil Harvardský průmyslový holding ve veřejné obchodní soutěži. Zaplatil za něj dvěma směnkami se splatností do konce roku 1999 ve výši 10,559 miliar­dy korun.

Kožený je v Česku stíhán kvůli operacím z let 1995 až 1997, při nichž spolu se svým nejbližším spolupracovníkem Borisem Vostrým připravil o majetek akcionáře Harvardského průmyslového holdingu. 14. října 2003 vydal Obvodní soud pro Prahu 4 na oba muže mezinárodní zatykače.

Podezření z investičních podvodů v Ázerbájdžánu

Kožený nalákal skupinu soukromých investorů k účasti na ázerbájdžánské obdobě české kupónové privatizace, která však skončila krachem. Investoři o vložené prostředky přišli a podezírají Koženého, že podstatnou část z nich zpronevěřil. Dva bývalí američtí úředníci souhlasili, že budou svědčit proti svému bývalému zaměstnavateli Koženému v ázerbájdžánské úplatkářské aféře. Bývalý agent amerického protidrogového úřadu DEA a analytička ministerstva obrany v dokumentech federálního soudu na Manhattanu přiznali, že Kožený podplácel ázerbájdžánské prominenty s cílem získat v privatizaci ropnou společnost Socar. Mezi korumpovanými byl podle nich i bývalý ázerbájdžánský prezident Hejdar Alijev.

Týdeník Respekt v únoru 2009 zveřejnil dopis z 24. října 1997, kterým tehdejší šéf poradců českého premiéra Václava Klause Jiří Weigl doporučil Viktora Koženého ázerbájdžánskému prezidentu Hejdaru Alijevovi jako průkopníka privatizačních procesů, jehož zkušenost může být užitečná i pro privatizační projekty v Ázerbájdžánu.

Trestní stíhání

V roce 2005 byl Kožený na Bahamách na základě americké žádosti o vydání zadržen. V USA byl s dalšími dvěma muži obviněn z úplatkářství velkého rozsahu, kterého se měli dopustit v Ázerbájdžánu.

V dubnu 2007 byl propuštěn na Bahamách z vězení a v říjnu 2007 rozhodl bahamský odvolací soud, že do USA vydán nebude (soud první instance rozhodl, že může být vydán a stíhán, ale za menší rozsah trestných činů, než USA původně žádaly). USA prohlásily, že budou o vydání nadále usilovat. K dispozici mají ještě dva stupně odvolání.

V červenci 2007 odmítl ministr vnitra Ivan Langer žádost bývalého policejního vyšetřovatele Václava Lásky o zbavení mlčenlivosti, aby mohl v USA vypovídat v kauze Viktora Koženého. Podle mluvčí Aleny Vokráčkové byla důvodem „odlišnost právních systémů obou zemí“.

Aktuálně.cz, 3. 3. 2012

Viktor Kožený je nechvalně světově proslulý finančník, přezdívaný „Pirát z Prahy“. Byl obviněn, a v červenci 2011 také odsouzen, za zpronevěru při kupónové privatizaci.

Viktor Kožený je nechvalně světově proslulý finančník, přezdívaný Pirát z Prahy. I když je rodilým Čechem, má irské občanství, které formálně získal v roce 1995. V Irsku však nikdy dlouhodobě nepobýval. Podobně jako třeba Radovan Krejčíř či Martin Koloc, je boháčem, který se před českou justicí skrývá ve světě.

Byl obviněn, a v červenci 2011 také odsouzen v nepřítomnosti na 10 let, za spoluúčast na zpronevěře majetku za 16 miliard korun, a to během operací v rámci kupónové privatizace v 90. letech. Česko na něj vydalo v roce 2003 mezinárodní zatykač.

Od roku 1995 pobývá Kožený na Bahamách – ostrovech, které jsou takzvaným daňovým rájem a obvykle své bohaté chráněnce jiným zemím ke stíhání nevydávají.

Od roku 2005 usilují o vydání Koženého také Spojené státy. Ty finančníka viní z úplatkářství při privatizačních aktivitách v Ázerbájdžánu, kde se pokusil tímto způsobem získat ropnou společnost Socar. Skupina investorů, jíž kolem sebe tehdy shromáždil, jej obvinila ze zpronevěry vložených prostředků.

Kolotoč žádostí o vydání a jejich zamítnutí ještě není u konce, neboť USA doposud nevyčerpaly všechny možnosti. Bahamské soudy Koženého v roce 2007 po dvouleté vazbě propustily a nadále jej vydat do USA odmítají.

Jeho partnerem v českém privatizačním skandálu je Boris Vostrý, jenž je rovněž mezinárodně hledaným a skrývá se v Belize. Není překvapením, že ani to své občany nevydává.

Během české kupónové privatizace získal Kožený pro své Harvardské investiční fondy přes milión kupónových knížek a kontroloval tak většinu důležitých českých podniků. Své klienty přitom nalákal na sliby o desetinásobném zúročení vložených peněz.

Viktor Kožený se narodil v roce 1963 v Praze. S rodiči emigroval v roce 1979 do Německa a později odešel do USA, kde vystudoval ekonomii na Harvardské Univerzitě, která však, snad kromě jména, neměla nic společného s jeho pozdějšími aktivitami, jež mu přinesly bohatství a přezdívku Pirát.

V únoru 2008 začal před Městským soudem v Praze proces proti Koženému a proti jeho společníkovi Borisi Vostrému, který žije v Belize. Oba jsou stíháni jako uprchlí. Kožený vyzval žalobce, aby zveřejnil obžalobu, což žalobce odmítl. Kožený proto vyzval své obhájce ex offo, aby obžalobu zveřejnili oni.

Zdroj: wikipedia

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít