Kupónová privatizace
Valná hromada Harvardského průmyslového holdingu schválila rozdělení firmy
23. 5. 2014, HN
Harvardský průmyslový holding v likvidaci se může rozdělit na dvě firmy. Tento krok má přispět k tomu, aby získali akcionáři HPH co nejrychleji alespoň část peněz. Likvidace firmy je totiž kvůli řadě soudních sporů zdlouhavá.
Akcionáři Harvardského průmyslového holdingu v likvidaci schválili na dnešní valné hromadě návrh akcionářů, kteří vlastní tři procenta hlasů, na rozdělení společnosti štěpením. Tento krok jim má umožnit, aby se rychleji dostali alespoň k části majetku, který vlastní HPH v likvidaci. Většina aktiv společnosti je totiž v zahraničí a vedou se o ně soudní spory. Likvidace HPH přitom začala v roce 1997.
Přesnou podobu projektu má připravit představenstvo firmy. Její rozdělení na dvě části je ovšem podmíněno vystoupením z likvidace. Likvidátor firmy Zdeněk Častorál, jehož do této funkce ustavil soud koncem roku 2000, tvrdí, že společnost z likvidace vystoupit nemůže. Představenstvo má opačný názor. O tom, zda se může společnost v likvidaci rozdělit a vystoupit z likvidace, rozhoduje soud.
HPH v likvidaci má podle účetní závěrky z roku 2012, sestavené likvidátorem (aktuálnější není k dispozici), vlastní kapitál ve výši 24 miliard korun. Tvoří ho taková aktiva jako směnky v hodnotě téměř 10 miliard korun, jimiž kdysi zaplatila ve veřejné soutěži za majetek holdingu firma HCM(W), tehdejšího ředitele Viktora Koženého. Byly splatné v roce 1999. Podle Častorála byly směnky včas prolongovány, o úhradu se ale vedou soudní spory.
Kožený, který založil harvardské fondy, byl v říjnu roku 2012 spolu s bývalým šéfem HPH Borisem Vostrým pravomocně odsouzen za podvod a k úhradě škody. V obou případech v nepřítomnosti. Podle Častorála se škoda včetně úroků z prodlení vyšplhala na 15 miliard korun. Oba odsouzení, kteří žijí trvale na Bahamách, respektive v Belize, ale vinu odmítají a nic společnosti neuhradili.
Desítky milionů dolarů u soudu a v zahraničí
Částky, které je nyní možné reálně vymoci, jsou zatím daleko menší. Podle Častorála jde o 22 milionů dolarů, blokovaných soudem v USA za prodej nemovitosti v Aspenu, které Kožený převedl na matku Jitku Chvatíkovou. Dalších 100 milionů korun je blokováno v ČSOB, 31 milionů dolarů na Kajmanských ostrovech, 12,5 milionu dolarů v Lucembursku, 20 milionů dolarů na účtu advokáta Bayera v Českých Budějovicích, 2 miliony na Slovensku.
HPH v likvidaci se soudí i o peníze ve dvou trustech na Kypru. O kolik jde, Častorál s odvoláním na chybějící zprávy auditorů trustů neupřesnil. V minulosti hovořil až o 232 milionech dolarů v prvním trustu, majetek ve druhém odhadl na 10 až 100 milionů dolarů.
Na základě rozsudku se snaží exekučně vymoci majetek odsouzených v Česku i v jiných zemích. Dražba dvou nemovitostí Borise Vostrého zatím vynesla jen dva miliony korun.
Vzhledem k soudním sporům tak může likvidace trvat řadu let. To je také důvod, proč chce část akcionářů HPH v likvidaci rozdělit. Častorál tvrdí, že je tento krok protiprávní, nebo jde o obcházení zákona. Poukazuje i na riziko, které představují kyperské společnosti v majetku Koženého či jeho matky Chvatíkové, respektive Borise Vostrého. Vzhledem k nenahlášenému jednání ve shodě pozbyly v minulosti hlasovacích práv.
Pokud by se ale situace změnila, mohly by podle Častorála po ukončení likvidace nadpoloviční silou svých hlasů prohlásit na společnost konkurz a akcionáři by nemuseli dostat nic. Podle člena představenstva HPH v likvidaci Jana Materny je proto třeba vše řádně uvážit a velmi záleží na kvalitě projektu přeměny.
Statutární orgány versus likvidátor
Statutární orgány, tedy představenstvo a dozorčí rada HPH v likvidaci, přitom vedou od roku 2011 s likvidátorem spory. Neúspěšně se ho pokusily odvolat, likvidátor zase napadá jednotlivé valné hromady soudně a žádá jejich zrušení, mnohdy, jako u poslední loni v říjnu, úspěšně. Také dnešní valná hromada prý neměla správné náležitosti. Označil ji proto za shromáždění akcionářů.
Jednou z příčin sporu je rozdílný pohled na soud na Kypru, který se týká majetku trustů. Častorálovi je vytýkána i nehospodárnost při řešení likvidace a pomalejší postup, než je i v souvislosti se soudními spory nutné.
Představenstvo a dozorčí rada HPH v likvidaci na dnešní valné hromadě uvedli, že s nimi likvidátor nekomunikuje a odmítá proplácet organizaci valných hromad. Spory se vedou i o osobu auditora. Likvidátor prosazuje jinou auditorskou firmu, než schválila valná hromada. To je také příčinou, proč schvalovala účetní závěrky za léta 2011 a 2012 (!!!). Na návrh dozorčí rady je nakonec neschválila. Likvidátor jí totiž nepředal potřebné materiály ke kontrole. Navíc nejsou závěrky kvůli sporu o osobu likvidátora auditovány. Častorál se hájí tím, že jsou v dozorčí radě pochybné osoby navíc trestně stíhány. Což bylo dementováno.
Valná hromada doplnila představenstvo a dozorčí radu a auditora společnosti. Kdy bude schvalovat účetní závěrku za rok 2013 a s jakým výsledkem, je ale kvůli sporům statutárních orgánů s likvidátorem ve hvězdách.
HPH v likvidaci má téměř 243 tisíc akcionářů. Část z nich spekulovala na velký likvidační zůstatek a mají jich tisíce či ještě více. Právě oni se proto snaží maximálně urychlit získání likvidačního zůstatku a prosazují proto rozdělení společnosti.