Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Kupónová privatizace

Viktor Kožený a Boris Vostrý

Stratég z Belize
27. 5. 2013, Euro

V kauze harvardských fondů byl dlouho ve stínu Viktora Koženého. Zpráva o exekucích ale připomněla jeho klíčovou roli.

Když se řekne harvardské fondy, skoro každému se automaticky vybaví jméno Viktor Kožený. Jistě, otci zakladateli největších polykačů kupónových knížek z první poloviny 90. let náleží toto zosobnění právem. Stejně jako označení „pirát z Prahy“, které si vysloužil později, když po českých akcionářích podfoukl také důvěřivé investory ze Spojených států. V nesmírně spletité historii událostí a sporů spojených s dědictvím po harvardských fondech ale vystupovali a stále figurují také další významní hráči. Tím, kdo v uplynulých letech hodně tahal za nitky, je bezesporu Boris Vostrý. Někdejší vysoký důstojník technické správy StB a toho času občan středoamerického státu Belize měl a možná ještě má v dosahu velkou část majetku vyvedenou z Harvardského průmyslového holdingu (HPH), nástupnické akciovky po fondech, která je od roku 1997 v likvidaci.

Minulý týden přinesl týdeník Euro zprávu, že na majetek 65letého Vostrého byla vyhlášena exekuce. Je to důsledek pravomocného odvolacího verdiktu pražského vrchního soudu, který v říjnu loňského roku odsoudil dvojici hlavních protagonistů za tunelování harvardského impéria. Kožený dostal desetiletý trest a náhradu škody přes deset miliard korun, Vostrý vyfasoval devět let a povinnost zaplatit HPH více než 2,6 miliardy.

Výše částek postupně roste o úroky, a tak pohledávka vůči bývalému předsedovi představenstva HPH v současnosti převyšuje tři miliardy. V Česku exekutor zabavil Vostrému rodný dům ve Znojmě, panelákový byt a podíl v bytovém družstvu. V ohrožení jsou prý také jeho majetky v Belize, na Bahamách a jinde v zahraničí.

Koženého by měla také čekat exekuce, na rozdíl od Vostrého mu však coby irskému občanovi se sídlem na Bahamách reálně hrozí i vydání na základě mezinárodního zatykače. Podrobnější informace mají být známy v následujících týdnech.

Zůstaňme ale u pomyslné dvojky harvardské kauzy. Zaslouží si přinejmenším část pozornosti věnované tradičně Koženému. Kdo vlastně byl a je Boris Vostrý?

Perspektivní chemik

Kdyby se na vojně nerozhodl přihlásit do Sboru národní bezpečnosti, mohl být třeba uznávaným akademikem v chemii. Svět prvků, reakcí a sloučenin ho začal fascinovat už na devítiletce, na střední škole bylo o dalším směřování rozhodnuto, a tak ve druhé polovině 60. let nastoupil na Fakultu organické technologie VŠCHT. Od druhého ročníku pracoval jako pomocná síla na katedře organické chemie a v roce 1970 vyhrál se svojí diplomovou prací celostátní soutěž.

Rozhodující vliv na vstup Borise Vostrého do služeb státní policie měl zřejmě otec, sám dlouholetý příslušník SNB a člen komunistické strany. Syn nastupuje do služeb federálního ministerstva vnitra v roce 1971, i u tajných ale zhodnocuje svoji oblíbenou disciplínu.

Je zařazen do chemické skupiny šesté neboli technické správy StB. Z personálního spisu, o který pečuje Archiv bezpečnostních složek, není jasné, čím se přesně Vostrý zabýval. Kádrová hodnocení dokola omílají jeho politickou spolehlivost, o skutečné náplni práce jsou ale jen zmínky. Například ta, že začátkem 70. let pracoval na „vývoji tajnopisu“.

Obecně lze říci, že se podílel na výzkumu a vývoji zpravodajské techniky, kterou používala komunistická rozvědka, kontrarozvědka, ale třeba i kriminalisté. Nadřízení byli s výkony Vostrého spokojeni. „Jedná se o nadaného, inteligentního pracovníka, u kterého jsou předpoklady dalšího perspektivního vývoje,“ stojí v jednom z hodnocení. Není divu, že Vostrý celkem rychle stoupal po hodnostním žebříčku, koncem 70. let vede kolektiv výzkumných pracovníků a od listopadu 1982 je povýšen do funkce zástupce náčelníka technické správy.

Mezitím také stihne složit kandidaturu v oboru organické chemie a získává titul CSc. Vedle toho absolvuje pověstný VUML, měsíční kurz na vysoké škole KGB v Moskvě a získává několik vyznamenání. Poslední zveřejněný záznam v jeho spisu pochází z 26. října 1989, týká se odměny 5000 Kčs za „iniciativní a odpovědný přístup“ při přípravě a plnění blíže nespecifikovaných „státobezpečnos­tních a veřejnobezpeč­nostních akcí“.

Od fondů k trustům

Po odchodu ze Státní bezpečnosti v roce 1990 nastupuje Vostrý ke Koženému. Není jediný, kdo tam přišel z okruhu tajných služeb. Připomeňme například Juraje Širokého, příslušníka rozvědky, později šéfa slovenské větve harvardských fondů a dnes miliardáře s vlivem ve vládnoucím Směru – sociální demokracii. Jiní předtím pracovali například v kanceláři posledního komunistického prezidenta Gustáva Husáka.

Při popisování svojí role v počátcích harvardských fondů je Vostrý skromný. Pravdou je, že jeho chvíle přišla až s transformací fondů do HPH a následným převodem majetku společnosti do zahraniční firmy Daventree Ltd. v roce 1996. Angažmá při prodělečných obchodech s akciovými tituly a převody, při nichž spolupracoval s Koženým hlavně jako šéf Sklo Union Teplice (v představenstvu se těsně minul s dnešním miliardářem Petrem Kellnerem), ho později stálo obvinění a již uvedený rozsudek.

Od druhé poloviny 90. let už Vostrý žije v zahraničí, nejprve na Bahamách jako Kožený, pak získává belizské občanství. Jeho jméno se objevuje ve více než dvou desítkách společností se sídlem v daňových rájích. Přitom ale dál vystupuje také jako likvidátor a současně i předseda představenstva HPH a opakovaně vzkazuje akcionářům, že se dočkají výplat za své podíly.

Vostrý zůstává ve hře i poté, co je z funkcí v HPH odstaven. Rozebíhá se kolotoč sporů o právoplatnost valných hromad, o výnosy z prodeje ruské ropné společnosti Sidanko, o Koženého investování v Ázerbájdžánu a další pohyby majetku akcionářů, který dodnes vymáhá likvidátor HPH Zdeněk Častorál.

Asi nejvýznamnějším krokem ze strany Vostrého bylo založení dvou kyperských trustů, kde má být největší část harvardského majetku. Podle likvidátora Častorála si Vostrý celou dobu z harvardského majetku „uléval“ do svého, například přes rodinný Hyde Park Trust v Belize. Větší světlo na skutečný rozsah Vostrého jmění by měly vrhnout současné exekuce, jejichž průběh bude týdeník Euro dále monitorovat.

V Česku exekutor zabavil Vostrému rodný dům ve Znojmě, panelákový byt a podíl v bytovém družstvu.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít