Luděk Sekyra a politika
KOMENTÁŘ: Ovládl lidovce, teď by rád získal též „pravdu a lásku“
6. srpna 2014, MF Dnes
Přesně 13. listopadu 1989 vyšla na titulní straně Rudého práva fotografie z celostátní konference SSM, na níž je vidět Luděk Sekyra, snaživý student, šéf svazáků na pražské Právnické fakultě a člen KSČ. Pětadvacet let od pádu komunistické totality je tento developer v pozici člověka, který by rád na nitkách řídil vládu, pražský magistrát a nejnověji i Pražský hrad.
Co se stalo, že Luděk Sekyra, jenž nejprve využíval kontaktů s kmotry Františkem Mrázkem a později s Romanem Janouškem, je dnes tak vlivný zákulisní hráč české politiky?
Už před loňskými sněmovními volbami se rozhodl chytře vsadit na KDU-ČSL, tehdy mimoparlamentní stranu. Pomohl jí jako sponzor několika miliony a také radami. Předseda lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek je mu za pomoc s návratem do sněmovny i vyřešením finančních potíží zadlužené strany pochopitelně vděčný.
Doporučí-li tudíž Sekyra, Bělobrádek si klidně přivede a zaměstná na Úřadu vlády někdejší nejbližší Topolánkovy spolupracovníky z ODS Martina Schmarcze a Gabrielu Kloudovou.
V hlavním městě jdou lidovci podle Sekyrových představ společně do komunálních voleb se Stranou zelených a Starosty a nezávislými. Budoucí exkluzivní kontakty na magistrát jsou nezbytné pro Sekyrovo podnikání, protože v Praze má tři z největších rozvojových ploch – Smíchovské nádraží, Rohanský ostrov a žižkovské nákladové nádraží.
Jenže je to pořád málo, teď by rád Luděk Sekyra i prezidenta. Veřejně plánuje, že by chtěl v roce 2018 dostat na Hrad kněze Tomáše Halíka. Napadlo ho to letos v květnu ve Velké Británii, když tam coby sponzor slavné Oxfordské univerzity otevíral dveře Tomáši Halíkovi, jenž zrovna přebíral prestižní Templetonovu cenu.
Každý muž je ješitný, i nezpochybnitelná morální autorita, jakou je Tomáš Halík. Developer Sekyra mu chytře udělal radost tím, že jeden z přednáškových sálů v Harris Manchester College, kterou jako sponzor právě v Oxfordu opravuje, pojmenuje po Halíkovi. Před knězem a filozofem Luděk Sekyra rád cituje antické řecké filozofy nebo se s ním radí o práci, kterou zrovna sepisuje na téma etika a politika.
Podpora Halíka je cesta, jak vedle venkovských lidovců může získat i přízeň „pravdy a lásky“, již pomalu ztrácí jiný miliardář, Zdeněk Bakala.
Vždyť Sekyra hodlá v Oxfordu umístit další z takzvaných Havlových laviček, které už vznikly ve Washingtonu, Dublinu či Barceloně. Vrcholem úspěchu by však bylo, kdyby pravdoláskařům postavil v Praze chrám – Kaplického blob. Plánuje jej na Rohanském ostrově a silnou podporu lidoveckého ministra kultury Daniela Hermana má dávno zajištěnou.
Takhle na papíře to vypadá jednoduše, jak všechny developerovy plány vycházejí. Ale znáte to, občas vám život dá jinou kartu, než čekáte. V KDU-ČSL je člověk, jenž Luďka Sekyru upřímně nemusí a protiví se mu ochotné plnění každého jeho přání – místopředseda strany a ministr zemědělství Marian Jurečka. On by jeden Jurečka tolik nevadil, kdyby zrovna nebyl favoritem na příštího předsedu lidovců.
Řadové členy talentovaný ministr oslovuje svou image, kterou jim stále víc připomíná bývalého předsedu Josefa Luxe. Je otcem čtyř dětí a soukromým zemědělcem. Nejraději se fotografuje s rodinou na kombajnu a ostentativně dává najevo, že když ho vrcholná politika přestane bavit, raději se vrátí domů na Hanou na svá pole.
Nic víc si Luděk Sekyra asi nepřeje.