Rok 2005

04.01.2005

ČEZ a OKD se nemohou dohodnout na cenách uhlí, elektrárna Dětmarovice možná půjde do útlumu.

Ostravské doly (OKD), které nedávno ovládla skupina investorů zastupovaná podnikatelem Zdeňkem Bakalou, razantně zdražují uhlí.

Několika odběratelům již ceny zvedly, nyní tvrdě vyjednávají o dodávkách pro ČEZ. Doly chtějí od ČEZ za černé energetické uhlí více než o čtvrtinu více než vloni. „Vstupní vyjednávací cena představuje proti loňsku navýšení zhruba o sedmadvacet procent,“ sdělil Martin Pecina, člen dozorčí rady ČEZ a náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Zdražení bez podrobností potvrdila i skupina Karbon Invest, která doly vlastní: „Ceny určuje globální trh, kterému se musíme přizpůsobit,“ řekl její mluvčí Jiří Hrabovský. Šéf ČEZ Martin Roman potvrdil, že dohoda zatím není uzavřena.

ČEZ na příkré zvýšení není ochoten přistoupit, a pokud by se firmy nedohodly, zvažuje útlum elektrárny Dětmarovice. Ta zásobuje teplem město Orlovou a okolní obce, tedy zhruba dvacet tisíc lidí.

„Je to věc ekonomických kalkulací. Jestliže bude ekonomicky výhodnější Dětmarovice utlumit než nakupovat drahé uhlí, nebude důvod tak neučinit,“ uvedl náměstek Pecina. Podle něj je to totiž čistě věc představenstva firmy. Dozorčí rada – v níž je zastoupen stát – s tímto rozhodnutím nemá co do činění. Generální ředitel ČEZ Martin Roman další postup elektrárenské firmy nechtěl komentovat. „Vše je věc jednání,“ řekl Roman. Pokud by se firmy na ceně uhlí nedohodly, větší ztráta by to mohla být pro OKD než pro ČEZ.

Energetická společnost nakupuje od ostravských dolů pro Dětmarovice asi milión tun černého uhlí ročně. Elektrárna Dětmarovice nepracuje na plný výkon, slouží spíš jako záloha. To prakticky znamená, že na plný výkon pracuje jenom tehdy, když to vyžaduje aktuální stav v české energetické síti.

Ostravské doly nyní nemají pro tento objem žádného jiného kupce. A sehnat jiného odběratele pro černé energetické uhlí by snadné nebylo. V západní Evropě je sice nyní po černém uhlí vysoká poptávka, polské energetické palivo je však lacinější než české.

Je tedy otázka, zda by čeští producenti milión tun uhlí dokázali prodat, nebo by rovněž museli utlumit těžbu na některé ze svých šachet.

OKD již zdražily jiným

Za soubojem o cenu uhlí může být ještě jiný důvod než snaha o zvýšení zisku. Podle jednoho z bývalých manažerů elektrárny, jenž si přál zůstat v anonymitě, může být za prudkým zdražením snaha donutit ČEZ k prodeji elektrárny. „Zájem o Dětmarovice manažeři Karbon Investu nejednou deklarovali, žádná oficiální jednání o prodeji se ale nikdy nevedla,“ tvrdí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Karbon Invest se o Dětmarovice zajímal i v době, kdy s vládou vyjednával o koupi menšinového podílu státu v OKD. Za elektrárnu v té době podle informací z Ministerstva průmyslu a obchodu nabízel zhruba půl miliardy korun. Analytik společnosti J&T Michal Šnobr si ale myslí, že se oba partneři nakonec dohodnou: „Krajní řešení by nikomu neprospělo. Platí to o ČEZ v případě odstavení Dětmarovic. A Karbon Invest musí vědět, že prodat milion tun uhlí po Evropě by asi také nebylo jednoduché.“

Karbon Invest zdražil černé uhlí i dalším odběratelům, ceny však firmy odmítají sdělit. „Nakonec jsme se dohodli na zdražení pod deseti procenty,“ uvedl zdroj blízký vedení teplárenské společnosti Dalkia ČR a dodal, že vyjednávání začínala u dvouciferného růstu. „Vedli jsme složitá jednání, nakonec se ale domluvili,“ uvedl generální ředitel Moravských tepláren Zlín Josef Gába.

Petici proti šachtám pod Beskydami podepíše podle organizátorů přes 20 tisíc lidí

Občanské sdružení Naše Beskydy, které bojuje proti údajné snaze Ostravsko-karvinských dolů (OKD) o otevření šachet pod Beskydami, hlásí splněný úkol. Podle předběžného sčítání podpisů na petičních arších se počet protestujících lidí přehoupne přes dvacet tisíc, což bylo cílem sdružení.

Následovat bude předání archů premiérovi za doprovodu valašské cimbálovky. „Ověřených máme 13 200 podpisů, další tři tisíce jsou ještě na nezkontrolovaných petičních listech a do konce týdne se budou scházet další z celé republiky. Zájem lidí byl obrovský,“ uvedl předseda petičního výboru Vratislav Vozník s tím, že počet zřejmě opravdu překročí hranici dvaceti tisíc.

„Jsem přesvědčen, že podpisů na petici bude ještě znatelně více,“ dodal místopředseda sdružení Marian Žárský. Po sčítání se členové sdružení chystají do Prahy a prý rozhodně nezůstanou sami. „Určitě vypravíme několik autobusů, počítáme i s cimbálovkou. Chybět jistě nebudou lidé, kteří budou chtít svůj názor vyjádřit i v hlavním městě,“ uvedl Vozník.

Členové sdružení by petici nejraději předali premiérovi Stanislavu Grossovi, další adresou jsou Senát a Poslanecká sněmovna.

Sdružení Naše Beskydy vzniklo před několika týdny, když se objevily informace o snaze OKD prozkoumat zásoby zemního plynu, které se váží na uhelné ložisko. Plyn pak chce OKD vytěžit.

Obvodní báňský úřad těžařům povolil ražbu průzkumné chodby, proti čemuž se starostové dotčených měst odvolali. Rozhodnout nyní musí Český báňský úřad v Praze.

Těžit nechceme, tvrdí mluvčí OKD

V Dole Frenštát se skrývá 1,2 miliardy tun zásob kvalitního černého uhlí, které byly zařazeny mezi strategické zásoby státu. Důl je zakonzervován a udržován v režimu odvětrávání. Jeho roční údržba stojí OKD 55 miliónů korun. „Celou akci občanského sdružení považujeme za zavádějící, protože nám jde opravdu jen o zjištění ložiska plynu. Za současných podmínek o zprovoznění dolu ve Frenštátě neuvažujeme, což jsme uvedli i v memorandu z roku 2000,“ sdělila mluvčí OKD Věra Breiová.

Jak dodala, nový majitel firmy Zdeněk Bakala plánuje účast na privatizaci polských dolů, proto investování miliard korun do Frenštátu nyní nepřichází v úvahu.

Společnost OKD uhlí u Frenštátu těžit nechce. Lidé v Beskydech tomu ale nevěří

Přibližně dvacet tisíc lidí se do konce minulého týdne podepsalo pod petici za zrušení a zasypání dolu Frenštát, kterou vyhlásilo občanské sdružení Naše Beskydy.

Beskydy – „Vypadá to, že jsme splnili náš cíl, což bylo nasbírat dvacet tisíc podpisů,“ řekl předseda petičního výboru Vratislav Vozník. V petici lidé požadují zasypání dolu, odpis uhelných zásob, nebo zrušení dobývacího prostoru pro uhlí.

„Důl Frenštát se začíná probouzet k životu. Nevěříme, že těžební společnost OKD chce v Beskydech pouze těžit plyn a že nezačne dobývat uhlí,“ řekl mluvčí sdružení Tom Káňa. OKD považuje petici za matení lidí. „V petici jsou uvedeny nepravdivé informace. Už v roce 2000 vydalo OKD memorandum, že nechce u Frenštátu těžit uhlí. Toto prohlášení je platné i za nových majitelů,“ řekla mluvčí OKD Věra Breiová. Poté, co petiční výbor sdružení Naše Beskydy zkontroluje platnost podpisů a vyškrtá neplatné hlasy, chce petici ještě v lednu předat členům vlády, nejlépe přímo premiérovi.

Sdružení Naše Beskydy vzniklo před několika týdny, když se objevily informace o snaze OKD prozkoumat zásoby zemního plynu, které se vážou na uhelné ložisko. Plyn pak chce OKD vytěžit. Obvodní báňský úřad těžařům povolil ražbu průzkumné chodby, proti čemuž se starostové dotčených měst odvolali. Rozhodnout nyní musí pražský Český báňský úřad.

V Dole Frenštát se skrývá 1,2 miliardy tun zásob kvalitního černého uhlí, které byly zařazeny mezi strategické zásoby státu. Důl Frenštát Ostravsko-karvinské doly vybudovaly ještě na sklonku socialistické éry, ale nikdy v něm netěžily. Lidé z okolních obcí se oživení šachty bojí. „Těžba pouhého plynu by mi tu nevadila, mám ale obavy, aby všechny tyto práce nesměřovaly k budoucí těžbě uhlí,“ řekl frenštátský starosta Pavel Orlík.

07.01.2005

Elektrárenská společnost ČEZ a ostravské doly ze skupiny Karbon Invest, kterou ovládá podnikatel Zdeněk Bakala, se dohodly na ceně uhlí. Spor, který mohl vyvrcholit i tím, že se zastaví provoz elektrárny Dětmarovice, je tak zažehnán. „Mohu potvrdit, že jsme uzavřeli dohodu, smlouva bude podepsána příští týden,“ sdělil bez bližších podrobností jeden ze spolumajitelů Karbon Investu Petr Otava. Dohodu blíže nekomentuje ani ČEZ. Jeho mluvčí Ladislav Kříž pouze řekl: „Dospěli jsme ke kompromisu.“

Jak informovaly Hospodářské noviny, doly chtěly na letošní rok zdražit černé energetické uhlí víc než o čtvrtinu a elektrárenská společnost odmítala na takové zdražení přistoupit. Jako krajní variantu přitom zvažovala možnost odstavení elektrárny Dětmarovice z provozu. Ta zásobuje teplem město Orlovou a okolní obce, tedy zhruba dvacet tisíc lidí. V takovém případě by Karbon Invest jen těžko hledal odbyt pro milión tun uhlí, které od něj ČEZ kupuje.

Ani jedna ze stran včera nesdělila, za jakou cenu uhlí pro elektrárnu Dětmarovice a Energetiku Vítkovice elektrárenská společnost ČEZ nakoupí.

Některé ostravské firmy, které uhlí od Karbon Investu rovněž kupují, jako například teplárenská společnost Dalkia ČR, však dokázaly původně dvouciferné zdražení srazit pod deset procent, experti proto odhadují, že u ČEZ to bude podobné.

Největší tuzemský výrobce elektřiny má pro letošní rok zajištěno veškeré uhlí, které pro elektrárny potřebuje. Smlouvy už podepsal s největšími dodavateli hnědého uhlí, Severočeskými doly a Mosteckou uhelnou společností, a to na jeden rok. S firmou Sokolovská uhelná uzavřel střednědobou smlouvu na léta 2005 až 2009. O rok delší smlouvu má ČEZ se společností Lignit Hodonín.

Celková těžba uhlí v České republice v posledních dvou letech klesá. Vloni to bylo podle údajů firem přibližně o tři procenta, tedy na úroveň roku 2002. Důlní podniky loni vytěžily zhruba 48 miliónů tun hnědého a třináct miliónů tun černého uhlí.

13.01.2005

OKD ovládané skupinou investorů v čele se Zdeňkem Bakalou razantně zdražují uhlí. Několika odběratelům již ceny zvedly, nyní tvrdě vyjednávají o dodávkách s ČEZ, po kterých chtějí o čtvrtinu více než loni. Energetici nechtějí na zdražení přistoupit. Pokud by k němu však došlo, zvažují odstavení elektrárny Dětmarovice, která zásobuje teplem 20 tisíc lidí v Orlové a okolí. Stát, který je zastoupen v dozorčí radě ČEZu, do jednání nezasahuje.

Finančníci nevzdávají boj o bezmála 46 procent černouhelné společnosti OKD. Podíl získal loni v září od Fondu národního majetku za 4,1 miliardy korun Karbon Invest. J&T a Penta nyní nabízejí 9,1 miliardy.

Vládě se rýsuje zajímavá příležitost, jak finančně přilepšit státní pokladně. Peníze nabízejí finanční skupiny J&T a Penta. Konkrétně se jedná o 9,1 miliardy korun, které jsou připraveny zaplatit za téměř šestačtyřiceti­procentní státní podíl v OKD. Věc má ale podstatný háček. Vláda jej totiž loni v září prodala společnosti Karbon Invest, kterou dnes ovládá skupina kolem Zdeňka Bakaly. Finančníci se pokusí celou záležitost zvrátit. Role si už rozdělili. J&T na to jde přes cenu. Před několika dny poslala cenovou nabídku na Fond národního majetku. Penta se zase v nejbližších dnech obrátí s podnětem na Evropskou komisi, aby transakci prošetřila. Snaží se, aby bruselští úředníci označili prodej akcií OKD Karbon Investu za nepovolenou veřejnou podporu. Zjednodušeně to znamená, že stát nevypsal na prodej řádný tendr a nevyužil možnosti inkasovat více peněz. Zástupce majoritních akcionářů Karbonu Miloš Růžička je přesvědčen, že prodej nelze zvrátit. „Během jednání o koupi jsme bedlivě analyzovali veškerá rizika spojená s prodejem a prověřili všechny možné scénáře včetně eventualit různých správních řízení. Rozhodně jsme nekoupili žádné zboží se skrytou vadou,“ tvrdí Růžička. Kdyby ale Evropská komise přece jen označila prodej za veřejnou podporu, doplatil by Bakala a jeho partneři pět miliard korun? Růžička připouští, že ano. „Respektujeme pravomocná rozhodnutí oprávněných institucí,“ uvádí. Bakalovi lidé počítají, že bruselské šetření se potáhne velmi dlouhou dobu. Také společnost Karbon Invest je přesvědčena, že získala státní podíl za odpovídající tržní cenu. „Pokračující obstrukce a útoky na OKD považujeme za obvyklý projev obchodního chování některých zájmových skupin a jsme připraveni mu čelit,“ říká mluvčí Karbonu Jiří Hrabovský. Růžička připustil, že v posledních čtrnácti dnech bylo cítit, že se kolem dolů něco děje. Penta je naopak přesvědčena, že cena 4,1 miliardy korun neodpovídá současné hodnotě necelých čtyřiceti šesti procent OKD. Za férovou považuje částku vyšší o pět miliard. Spolu s J&T nechce momentálně záležitost komentovat; nehodlá otevřeně říci ani to, jestli má zájem o zbylý padesátiprocentní podíl dolů, taktéž držený Bakalou a spol. Oficiální vyjádření obou skupin by mělo být zveřejněno tento týden. Dokončení privatizace OKD se táhne řadu let. Bývalí majoritní akcionáři Karbon Investu Petr Otava a Viktor Koláček původně nabízeli státu 1,2 miliardy. Penta se v červnu loňského roku nechala slyšet, že dá čtyři miliardy. Vláda nakonec v září prodala podíl Karbon Investu za 4,1 miliardy. Otava s Koláčkem v té době věděli, že Karbon jim už vlastně nepatří. Ve vládě o tom ale nikdo neměl ani tušení. Ministři byli přesvědčeni, že kupujícími jsou zmínění uhlobaroni. To, že se mohou cítit oklamáni, nahrává nyní Pentě a J&T.

• ← Předchozí kapitola
• Následující kapitola →