Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Zdeněk Bakala – kontroverze

Původ vzniku Bakalova impéria zůstává tajemný

26.01.2011, ČT

Praha – Historie ovládnutí největšího důlního podniku v zemi je širší veřejnosti vcelku známá. Společnost OKD koupil v polovině minulého desetiletí finančník Zdeněk Bakala, jenž potřebné finance získal z prodeje své vlastní investiční banky PATRIA FINANCE. Nyní však vyplouvají na povrch skutečnosti, které do příběhu o zrodu miliardáře a mediálního magnáta vnášejí nové otazníky. Podle dokumentů amerického soudu je totiž zřejmé, že Bakala si mohl přenecháním svého podílu v Patrii vydělat pouhý zlomek z minimálních deseti miliard, které podle odhadů severomoravské doly stály. Druhý nejbohatší Čech odmítá o pochybnostech debatovat a tvrdí, že zbytek peněz mu půjčily banky. Dá se tomu věřit?

Zdeněk Bakala je nejen soukromý podnikatel, ale také, jak konstatoval pražský městský soud, takzvaná osoba veřejného zájmu. Jako majitel vydavatelství Economia – kam patří mimo jiné deník Hospodářské noviny či týdeníky Ekonom a Respekt – ovládá významnou část zdejšího mediálního trhu. Úspěšný finančník má blízko k bývalému prezidentu Václavu Havlovi a také sponzoruje strany nynější vládní koalice, kterým před loňskými parlamentními volbami přispěl na kampaň částkou více než 28 milionů korun. Je proto legitimní se ptát, kde se bere bohatství druhého nejmovitějšího Čecha. Odpověď má jednoduchou zkratku – OKD.

Miroslav Motejlek, novinář: „Zdeněk Bakala se stal opravdu bohatým mužem až po ovládnutí OKD. Tvůrce Bakalova bohatství je jednoznačně Bohuslav Sobotka jako tehdejší ministr financí, který umožnil za tak levné peníze získat Zdeňku Bakalovi státní podíl a za velmi nízké peníze vlastně podíl na bytech někdejšího OKD.“

Původním majitelem ostravsko-karvinských dolů byl stát. V roce 2004 mu v ní zbýval poloviční podíl a ten vláda prodala za čtyři miliardy korun firmě Karbon Invest uhlobaronů Viktora Koláčka a Petra Otavy. Avšak podle ekonomického novináře Miroslava Motejlka byla tehdy prodejní cena výrazně podhodnocená. „Hodnota toho majetku byla podstatně vyšší, takže dá se říct, že kupovali v zásadě zadarmo,“ myslí si Motejlek. Neobvyklé navíc je, že k prodeji tak rozsáhlého státního majetku došlo bez soutěže. „Celá transakce proběhla naprosto standardně a byla přezkoumána Evropskou komisí,“ odmítá veškeré spekulace Bohuslav Sobotka, který před sedmi lety působil jako ministr financí a za privatizaci zodpovídal.

Bakalův výhodný nákup

Výnosný podnik se však v rukou Karbon Investu dlouho neohřál. Koláčka a Otavu začala trestně stíhat policie pro podezření z tunelování OKD. Když úřady zajišťovaly majetek uhlobaronů, naneštěstí vynechaly to nejdůležitější a nejcennější – akcie jejich firmy, nutné k ovládnutí OKD. „Akcie nám nebyly na výzvu vydány a samozřejmě nebylo v našich silách dohledat nebo určit, kde se fakticky nacházejí,“ konstatoval státní zástupce Kalda. Přitom fyzické držení cenných papírů bylo klíčové. Akcie byly anonymní, tudíž patřily tomu, kdo je právě měl v ruce.

A zatímco se policie neúspěšně pokouší uhlobaronům akcie zabavit, na scénu přichází nepříliš známý a ne moc bohatý finančník Zdeněk Bakala, který od nich společnost Karbon Invest v listopadu 2004 kupuje. Tím fakticky ovládá OKD a dostává se tak do první ligy českých průmyslových magnátů.

Kolik vynesl prodej Patrie?

Přesnou částku, za kterou Bakala získal OKD, dosud nikdo nezveřejnil, v médiích se nejčastěji odhadovala suma deseti až dvanácti miliard korun. Zejména tyto odhady ale vyvolávají hlavní otazníky. Není totiž zřejmé, jakým způsobem podnikatel potřebné finance získal. Většina lidí pohybujících se ve světě českého finančnictví je přesvědčena, že Bakala si k severomoravským dolům pomohl díky předchozímu prodeji své investiční banky PATRIA FINANCE belgické finanční společnosti KBC. Tento postup potvrzuje i Zdeněk Bakala. Ani od něj se však nedozvíme, kolik od Belgičanů inkasoval. Opět zde figurují odhady, jež se tentokrát pohybují ve výši jedné miliardy korun. Zbylých 9 až 11 miliard Bakalova společnost NWR údajně sehnala pomocí půjček od bank.

Pavel Kočiš, mediální zástupce Zdeňka Bakaly: „Drtivá většina kapitálu použitého na tuto akvizici (nákup OKD) pocházela z akvizičních úvěrů od konsorcia mezinárodních bank (Citibank, Erste a Unicredit) a jen malá část akviziční hodnoty byla financována vlastním kapitálem.“

Reportéři ČT nedávno ale narazili na dokumenty, které tento příběh i jednoduché počty poněkud nabourávají. Ze zápisu Nejvyššího soudu amerického státu Jižní Karolína, který na přelomu 2002 a 2003 rozhodoval o rozvodu Zdeňka Bakaly s manželkou Marguerite, totiž vyplývá, že celková hodnota podílu obou manželů v PATRIA FINANCE představovala „pouhých“ 6 049 475 dolarů. To podle tehdejšího kurzu znamená 240 milionů korun. A o tento podíl by se manželé měli rovným dílem rozdělit. Takže Bakala, stejně jako jeho manželka, by z prodeje Patrie získal zhruba 120 milionů korun. Opravdu tedy banky půjčily Bakalovi takto drtivou většinu ze spekulovaných dvanácti miliard?

Samotný miliardář nechce o původu peněz, které mu zajistily postup na vrchol českého byznysu, diskutovat. Skutečnost, že Bakala vlastnil v době akvizice OKD pouhý zlomek potřebné částky, proto vysvětluje jeho mediální zástupce. „Pan Bakala měl v roce 2004 prokazatelně dostatečný majetek v řádech milionů dolarů, který nashromáždil za patnáct let své úspěšné kariéry investičního bankéře. Další prostředky získal i postupným odprodejem neméně úspěšné investiční banky Patria,“ opakuje oficiální verzi Pavel Kočiš. Zároveň bagatelizuje i význam rozvodových papírů. „Obsahují pouze falešné spekulace právníků druhé strany o ceně a podílu pana Bakaly ve společnosti Patria,“ uzavírá.

Zdeněk Bakala v roce 1980 jako devatenáctiletý emigroval do Spojených států. V kapse prý měl padesát dolarů. V USA vystudoval mikroekonomii a investiční bankovnictví na Kalifornské univerzitě v Berkeley a stal se finančníkem. Jako manažer se vrátil do Prahy, kde v roce 1994 založil první zdejší investiční banku PATRIA FINANCE. V roce 2000 ji prodal belgické bankovní a pojišťovací skupině KBC a čtyři roky nato jím spoluvlastněná firma NWR koupila OKD. Dnes americký magazín Forbes odhaduje osobní majetek Zdeňka Bakaly na více než dvaadvacet miliard korun. Po Petru Kellnerovi je druhým nejbohatším Čechem.

Přestože se tedy na první pohled zdá, že všechny spekulace jsou jednoduše vysvětlitelné, Zdeněk Bakala ani jeho nejbližší spolupracovníci nejsou ochotni předložit jasné účty. Otázky týkající se vzniku průmyslového impéria, na které jsme dostali buď žádné, anebo jen částečné odpovědi, proto stále zůstávají.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít