Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Financování ČSSD

Kriminalisté hledají 200 milionů, které vyplatila ČSOB

3. května 2007, MF DNES

Protikorupční policie šetří stamilionové odměny, které vyplatila ČSOB za získání lukrativního kontraktu se státní Českou poštou. ČSOB potřebovala před třemi lety prodloužit s poštou dohodu kvůli svému projektu Poštovní spořitelna, banky, která funguje na poštovních přepážkách.

Jenže politici o to neměli zájem a jednání vázla. V prosinci 2004 si banka najala poradenskou firmu CA IB a vlivného právníka Miroslava Janstu. O měsíc později kontrakt posvětila vláda Stanislava Grosse (ČSSD).

Detektivové nyní přišli na to, že CA IB, která od banky dostala přes dvě stě milionů korun, obratem poslala peníze na konto neznámé zahraniční společnosti. Ta podle všeho nevykazuje žádnou činnost.

Vyšetřovatelé, kteří se velmi vysokými odměnami zabývají už přes rok, požádali o pomoc při mapování cesty peněz i Interpol. Kvůli případu bylo u výslechu i několik nejvyšších šéfů ČSOB a právník Jansta.

Průtokový ohřívač?

Jednou z vyšetřovacích verzí je to, že CA IB mohla sloužit jen jako průtokový ohřívač peněz určených na provizi politikům, kteří měli při uzavírání kontraktu rozhodující slovo.

Vedle CA IB měla ČSOB na projekt najatého právě i právníka Miroslava Janstu, dobrého přítele řady vlivných lidí ze sociální demokracie včetně expremiéra Grosse. Za své rady dostal sto milionů korun.

O odměnu pro Janstu se policie zřejmě už nezajímá. „Vyšetřování se nyní zaměřuje na společnost CA IB, která byla v projektu finančním poradcem,“ potvrdila mluvčí protikorupční policie Veronika Dumková.

Případ je ve fázi prověřování pro podezření z trestných činů krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku; nikdo zatím nebyl obviněn.

Několikahodinovou návštěvu u policie absolvovali například členové představenstva ČSOB Jan Lamser a Phillipe Moreels. „Poskytli jsme policii všechny informace, o které požádala. O průběhu vyšetřování ale nemáme žádné informace,“ řekl ve čtvrtek Lamser.

Poradci: Chráníme si byznys

Vedení ČSOB i investiční bankéři z CA IB jakékoliv nekalosti odmítají. „Naprosto to vylučuji,“ řekl Věslav Michalik, který měl v CA IB projekt na starosti. Podle informací MF DNES měla policie potíže od firmy získat potřebné dokumenty.

Dostala se k nim až na základě prohlídky ve společnosti. Lidé z CA IB také zatím odmítají na policii vypovídat.

„Nechci to nijak komentovat. Ale obecně lze říct, že jsme investiční bankéři a náš byznys je založen na důvěře s klienty, kteří by nebyli rádi, kdybychom o jejich obchodech někde něco vykládali,“ řekl Michalik.

Smlouva po IPB

Výpověď mohou podle zákona odmítnout z důvodu, že by se tím vystavili nebezpečí trestního stíhání. Michalik také nechtěl konkrétně vysvětlit, kde nakonec skončily peníze, jež CA IB od ČSOB dostala.

„Jsme mezinárodní společnost s řadou poboček a dalších spolupracujících subjektů. Není k tomu co dodat. Policie od nás dostala všechny podklady,“ řekl Michalik.

Poštovní spořitelna využívá přes tři tisíce poboček státní pošty a vydělává ČSOB něco kolem miliardy korun ročně. Banka zdědila smlouvu s poštou po IPB, kterou převzala od státu.

Podrobnosti kontraktu znají jen bankéři

Proti prodloužení smlouvy lobbovala i finanční skupina PPF, která se na poštu se svými produkty také chtěla dostat. Poté, co kontrakt ČSOB vláda prodloužila, nemusela banka o lukrativní kontrakt bojovat ve volné soutěži.

Grossův kabinet jí totiž na jednání s Českou poštou udělil exkluzivitu. Banka díky nové smlouvě zůstane na poště minimálně do roku 2017.

Podrobnosti kontraktu nikdy nebyly zveřejněny, není tedy jasné, kolik z něj státní podnik bude mít.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít