Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Vztahy s politiky

Nový šéf ČSTV Miroslav Jansta umí skórovat: v basketbalu, byznysu i u premiérů

2. 2. 2012, EURO

Jako komunista se dokázal dostat do porevolučního parlamentu. Jako právník dokázal radit několika premiérům. Jako fanda basketbalu dostal Nymburk na vrchol. Teď chce zachránit český sport.

Kdyby ho jeho bývalí nymburští spoluhráči z basketbalu v roce 1995 nepožádali, aby koupil dresy pro tamní skomírající klub, asi by se nyní Miroslav Jansta neocitl na postu předsedy Českého svazu tělesné výchovy. Jeden z nejvlivnějších českých právníků se přes úspěchy Nymburku dostal nejprve do vedení České basketbalové federace, a teď, ve 49 letech, se stal i šéfem ČSTV.

Otázce, zda tušil, kam ho koupě sady dresů v bafuňářském světě jednou dovede, se jen směje: „Za mou kandidaturou stálo rozhodnutí jednotlivých svazů. Všichni jsme byli nespokojeni s tím, jak předchozí vedení lakovalo situaci na růžovo. Proto jsme se sdružili v březnu minulého roku v iniciativě Český sport 2011, kde jsem byl zvolen jedním z pěti mluvčích. Z této funkce pak vznikla moje kandidatura na předsedu ČSTV.“

Vedle Jansty, basketbalového fandy a úspěšného sportovního manažera ale veřejnost zná ještě jednoho Janstu – mladého komunistu, který později skončil v ČSSD a získal značný vliv. On sám o své nepostradatelnosti hned pro několik sociálnědemokra­tických premiérů říká: „Jestli jsem lobbista, tak jedině ve prospěch sportu. Je to jen nálepka.“

Komunista s podporou Občanského fóra

Když Jansta v roce 1981 dokončil nymburské gymnázium, vybral si tento ambiciózní druholigový basketbalista práva v Praze. Už tam se ve fakultním výboru Svazu socialistické mládeže potkal s řadou zajímavých osob: pozdějším eurokomisařem Pavlem Teličkou, ministryní Petrou Buzkovou či Alešem Hušákem, po jehož řádění v Sazce o 30 let později bude zachraňovat zbytky ČSTV.

Kvůli kariéře vstoupil i do strany, takže mohl vycestovat na stáže do Petrohradu i Nice. Nejspíš kvůli svým cestám je i ve svazcích StB. Nasvědčovalo by tomu i nepříliš invenční krycí jméno „Výjezd 10“.

Už v roce 1988 se stal v 26 letech asistentem na pražských právech, o rok později vystoupal ještě výše. „V roce 1989 jsem byl jedním z hlavních organizátorů pochodu studentů k výročí 17. listopadu. Náš pochod začal na Albertově a skončil pak na Národní třídě. Účastnil jsem se zakládání občanských fór, a když rezignoval komunistický poslanec Jan Fojtík, obrátili se na mě, jestli mám ještě komunistickou knížku. Měl jsem ji, a tak jsem byl kooptován jako komunista, ale jako jediný s podporou Občanského fóra.“

Po dva roky „federál“ našel v Janstovi velmi nezvyklého komunistu. Hlasoval jako jediný komunista pro to, aby se majetek KSČ vrátil zpět lidu. Jansta se dlouho držel stranické knížky, vystoupil ze strany teprve až v srpnu 1991, kdy se nereformovaní komunisté přidali na stranu sovětských pučistů proti Gorbačovovi. Pak přešel do ministraničky Demokratická strana práce, ale i zde prokázal svou schopnost potkat se s těmi správnými lidmi, například s pozdějším vlivným šéfem poslanců ČSSD Michalem Krausem. Jeho volená politická kariéra skončila v roce 1992, kdy se na kandidátce Moravanů nedostal k poslaneckému mandátu.

Nepostradatelný advokát

Po krachu v politice mohla začít jeho velmi úspěšná kariéra elitního advokáta v kanceláři Jansta, Kostka & spol. Do té si přinesl především své výtečné kontakty. Jednou to Nymburskému deníku výstižně popsal: „Díky politice jsem získal obrovský přehled, poznal myšlení důležitých lidí a měl přístup do všech archivů. A z toho žiju.“ V ČSSD sice působil vždy jako řadový člen, ale přisuzují se mu mnohé zásadní zvraty – v roce 1998 velká koalice v Praze a instalace jeho přítele Jiřího Paroubka na post náměstka, či přesvědčení jiného přítele, Stanislava Grosse, aby odstoupil z postu předsedy ČSSD právě ve prospěch Paroubka.

Jansta si sice úplně „nesedl“ s dlouholetým šéfem strany Milošem Zemanem, i tehdy však byl ČSSD velmi prospěšný. V roce 1996 jí v době, kdy měla obstaveny účty, zprostředkoval od svého klienta půjčky.

Janstova blízkost vrcholným sociálním demokratům dostala během let nejrůznější podoby. Stanislav Gross zázračně zbohatl, když právě přes Janstovu kancelář prošla část akcií společnosti Moravia Energo. V Janstově bytě zase bydlí za velmi výhodných podmínek někdejší ministr zemědělství Jan Mládek. Na post eurokomisaře podpořil kdysi známého z fakulty Pavla Teličku. Jiří Paroubek zase třeba tvrdil, že si za ním v době jeho premiérování chodil Jansta popovídat „o fotbale“, ale nakonec se ukázalo, že Janstova kancelář dostala za poradenství skoro půl milionu.

Největší kauzou, kterou nakonec prošetřovala i policie, bylo poradenství pro ČSOB za časů vlády Stanislava Grosse. Právě tato banka nakonec získala od státu možnost používat pobočky České pošty. Za úspěch v sedmnáctimi­liardovém kontraktu pak Janstova kancelář vyinkasovala přes sto milionů korun.

Jansta postupně začal být oblíbenou právní kanceláří pro Prahu i centrální vládní úřady. V Praze je nyní k službám v sedmi zakázkách, naposled si ho město koncem minulého roku najalo na vypracování dokumentace k financování prodloužení metra za dva miliony. Po Paroubkově premiérském konci se však také ukázalo, že Janstova kancelář je nepostradatelná i pro novou vládní elitu, především pro někdejšího ministra dopravy Aleše Řebíčka. Blízko nové garnituře byl i v roce 2009, kdy se objevil v takzvané toskánské aféře.

Že si Jansta dokáže porozumět nakonec s každým, dosvědčuje i jeho vztah s Mirkem Topolánkem. Ten ho v roce 2010 nařkl, že spolu s Romanem Janouškem ovládají Prahu a stojí třeba i za předraženou kauzou Opencard: „Opencard je typický double ‚jan‘, Janoušek-Jansta.“ Jansta opáčil, že ho bude žalovat. A jak to dopadlo? „Nakonec mi to nestálo za to. Stáhl jsem žalobu, byť bych bezpochyby vyhrál. S Mirkem Topolánkem se normálně bavím. Jsme přátelé, jen politika nás na čas rozdělila,“ prohlašuje Jansta o svém staronovém příteli z ODS.

Otec nymburského zázraku

Zatímco v advokacii hájí Jansta do krve zájmy klienta, ve sportu mu jde o obecný prospěch. A pro basketbal to platí dvojnásob. V roce 1995 to neskončilo jen koupí dresů pro nymburské basketbalisty. S bratrem Františkem převzali celý klub. Za dekádu z něho vybudovali nejlepší tým střední Evropy. Teď sice bude mít na klub méně času, ale svým lidem věří: „Na Nymburk si čas najdu, je to srdeční záležitost. Je tam ale profesionální tým, kterému do práce zasahuji minimálně.“

Šéf klubu Rudolf Šimeček naopak skládá Janstovi poklonu za zajištění klubu: „Doktor Jansta je vizionář a vždy dokázal klub nasměrovat tím správným směrem, dokázal ho také finančně zabezpečit.“ Pro již tradičního vítěze ligy opravdu Jansta dokázal ke koupi dresů postupně získat obdivuhodné částky, v roce 2004 získal pro klub za sponzora polostátní gigant ČEZ.

Nezpochybnitelným Janstovým manažerským úspěchem bylo i Mistrovství světa basketbalistek v roce 2010. Zvláště po tragickém libereckém lyžařském šampionátu vyniklo, když celá Janstova akce skončila ziskem 153 milionů korun.

V roce 2009 se tak po nymburských úspěších stal předsedou České basketbalové federace a brzo se zařadil k tvrdým kritikům vedení ČSTV. Spoluzakládal iniciativu Český sport 2011, jejíž aktéři pak dovedli Janstu až do současné funkce. Mezi ně patřil i prezident Českého tenisového svazu Ivo Kaderka, jeden z Janstových nejdůležitějších podporovatelů. „Miroslav Jansta je vzdělaný, inteligentní a velmi schopný profesionál, velmi si ho vážím.“ Janstu podporuje i Jiří Kejval z Českého olympijského výboru: „Miroslav Jansta je člověk ostřílený v byznysu i politice a nepřišel se na sportu přiživovat, ale naopak. To je mi blízké.“

Jansta teď musí urychleně řešit financování ČSTV, zaplatit dluhy i prodělečné provozy, mimo jiné i nymburského sportovního centra. Jansta sice uznává, že se ČSTV dovedla ke svému úpadku sama, ale politikům také nemůže přijít na jméno: „Někteří politici mě zklamali. V roce 2010 jsme s dalšími předsedy velkých svazů před volbami debatovali se stranami, co kdo chce udělat ve sportu. Sociální demokraté měli nejpropracovanější program, ale nyní jejich senátoři zamítli miliardy ze zdanění hazardu pro sport. To mě zklamalo. Musíme debatovat nově se státem, ale i s kraji a obcemi.“ Ale jestli někdo dokáže přesvědčit politiky, aby nasypali více do sportu, je to bezpochyby právník s výtečnými kontakty Jansta. Vždyť obcházení politiků začal rovnou audiencí u prezidenta Václava Klause.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít