Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Souboj titánů

Kauza Beran: ztratil miliardy, pověst i přátele

17. 7. 2009, HN

Bitva o strojírny

Čtyřletý spor mezi Janem Světlíkem a Davidem Beranem o Vítkovice Holding skončil včera rozhodnutím pražského Vrchního soudu. Spor o Vítkovice Holding patří k nejkompliko­vanějším obchodním válkám v zemi. Jde v něm o 45procentní podíl v největší domácí strojírenské skupině s pobočkami v Polsku a na Slovensku. Její zisk se loni blížil miliardě. Jen vlajková loď holdingu, ostravská dceřiná firma Vítkovice, loni vydělala 1,4 miliardy korun čistého a na účtech má z minulosti nashromážděno přes pět miliard korun. Pětačtyřicet procent akcií, o něž se přetahují Jan Světlík, David Beran a Karel Komárek, má hodnotu kolem sedmi miliard korun. Po včerejším výroku Vrchního soudu je pravděpodobné, že tento majetek definitivně připadne Světlíkovi.

Potkali se při privatizaci

Jak se celý spor zrodil? V roce 2003, když se Jan Světlík rozhodl koupit Vítkovice, potřeboval sehnat asi dvě miliardy korun na koupi, úhradu dluhů a rozjezd výroby. Spojil se proto s Davidem Beranem a Petrem Novotným. Partneři, s nimiž měl za sebou už přinejmenším jeden významný obchod – ovládnutí polské skupiny Milmet – zajistili financování. Všichni tři si pak ve Vítkovicích rozdělili akcie: Světlík dostal polovinu, Beran 45 procent, Novotný 5 procent akcií.

Spojení průmyslníka, který ve vítkovických provozech vyrostl, a o deset let mladších finančních investorů, zvyklých pracovat spíš s čísly, brzy přestalo fungovat. Těžko si představit rozdílnější charaktery než zemitého Světlíka, který ještě dlouho poté, co se stal jedním z největších českých továrníků, bydlel v paneláku na sídlišti, a elegantního Berana, majitele luxusního východočeského zámečku a partnera královny krásy Terezie Dobrovolné. Pohádali se už po dvou letech.

Sen o Komárkově holdingu

V roce 2005 se Beran s Novotným rozhodli, že vloží svá průmyslová aktiva do společného podniku s Karlem Komárkem. Všichni tři oznámili, že spojují své průmyslové firmy – tedy Vítkovice, železárny a drátovny ŽDB Bohumín, výrobce železničního dvojkolí Bonatrans a továrnu na obráběcí stroje Kovosvit MAS – do jediného holdingu.

Jak se do hry dostal právě Komárek? Beran s ním spolupracoval už od počátku 90. let. Pomáhal mu s budováním skupiny Moravských naftových dolů i s ovládnutím bohumínských firem ŽDB a Bonatrans. Sám zůstával v pozadí – o tom, že například v Bohumíně má vlastnické podíly, veřejnost dlouho nevěděla. V plánech na vznik strojařského impéria pod kontrolou Komárka s Beranem ale aktéři zapomněli na Světlíka. Zkušení hráči kapitálového trhu průmyslníka zjevně podcenili. Ten se začal vstupu Komárka do svého hájemství urputně bránit. Především vytáhl společenskou smlouvu s Beranem a Novotným, podle níž jsou akcionáři při odchodu z firmy povinni nabídnout přednostně svůj podíl ostatním partnerům. Navíc odstřihl Berana i Novotného od výkonného managementu (za to ho později potrestal soud 60milionovou pokutou).

Přátelství skončilo

Beran s Novotným ale narazili i u Komárka. Dodnes není známo, zda jejich spory spustil „problém Světlík“, či zda rozbuška obchodní války leží jinde. Faktem je, že poté, co Beran převedl vlastnická práva ke svým akciím na Komárka a čekal oplátkou podíl v zakládaném holdingu, spolupráce přestala fungovat. Holding nevznikl, Beran jeho akcie nedostal, o podíly v ŽDB a Bonatransu přišel. A tak se Beran pouští do další právní bitvy s Komárkem. Vymáhal na něm akcie bohumínských firem, které měly v té době několikamiliardovou hodnotu. U soudů ale příliš úspěšný nebyl. Arbitráž akcie nechala ve vlastnictví Komárka a přiznala Beranovi pouze odškodné – 1,3 miliardy korun, zlomek skutečné hodnoty obou firem.

Miliardové prohry

Loni se štěstí u soudů definitivně obrátilo proti Beranovi. V kauze Beran versus Světlík rozhodla arbitráž ve Světlíkův prospěch, jeho právo na vítkovické akcie pak potvrdil i soud, kde si Beran stěžoval. Podnikatel předal akcie do soudní úschovy a stále doufal, že se mu podaří podíl zachránit v odvolacím řízení. Místo toho soud vydal exekuční rozhodnutí ve Světlíkův prospěch. A včera Světlíkův nárok definitivně potvrdil Vrchní soud.

Mezitím o vítkovickém podílu začal rozhodovat i arbitrážní soud v Paříži na základě Komárkovy žaloby. Letos v květnu přišel překvapivý rozsudek: i když česká arbitráž a pražský městský soud došly k závěru, že vítkovické akcie patří Světlíkovi, uložila pařížská arbitráž, aby Beran tytéž akcie předal Komárkovi. Navíc mu nařídila vyplatit naftařskému magnátovi 1,7 miliardy korun odškodného. Beran se snaží toto rozhodnutí zvrátit, stěžuje si na ně u švýcarského soudu (ten zatím verdikt nevydal). Ani po včerejšku nemá naději, že by Komárek couvl: „Verdikt vrchního soudu nemá na rozhodnutí naší arbitráže žádný vliv,“ říká Komárkův mluvčí Daniel Plovajko. Beranovi tak hrozí, že kromě ztráty vítkovických akcií bude ještě muset Komárkovi zaplatit miliardy korun.

Daňové potíže

David Beran prožívá smolné období. Nejen kvůli sporům o akcie. Před měsícem jej protikorupční policie obvinila z daňového úniku ve výši 250 miliard korun, jehož se měla dopustit jeho splátková firma Profi Credit prostřednictvím na Berana napojené off-shorové firmy Solarex. Podnikatel obvinění odmítá jako vykonstruované. Zůstává v zahraničí, policie ho stíhá jako uprchlého. Na fungování Profi Creditu má vyšetřování neblahý vliv. „Pokud se nevysvětlí, může to firmu položit,“ varuje šéf posledního výdělečného Beranova podniku David Chour.

Vše nasvědčuje tomu, že Beran přišel nejen o majetek a dobré jméno, ale i o dlouholetého partnera. Je totiž velmi pravděpodobné, že detailní informace o Beranových off-shorových firmách dodal policii Petr Novotný, který s ním od počátků podnikal a jeho zázemí výborně zná. Třetí z vítkovických společníků totiž podle zdrojů HN během sporu o akcie přešel na stranu Karla Komárka. A tak spekulace, podle níž se snaží Berana přitlačit ke zdi, vypadá logicky. Zda je pravdivá, nelze ověřit. Beran přestal po svém obvinění s HN i dalšími médii komunikovat, Novotný se komunikaci brání léta a Komárek prostřednictvím svého mluvčího opakovaně své angažmá v Beranových daňových potížích popírá.

Historie sporu

2003 – Světlík chce privatizovat Vítkovice. Finance na koupi mu pomohl zajistit Beran s Novotným. V koupené firmě drží Světlík 50 procent akcií, Beran 45 procent, Novotný 5 procent.
2005 – Beran se domluvil s Komárkem na vytvoření strojírenského holdingu. On i Novotný tam měli vložit své podíly Vítkovic. Dále do holdingu měly přijít Komárkovy, Beranovy a Novotného podíly ve firmách ŽDB Bohumín, Bonatrans a Kovosvit MAS.
2006 – Plán narazil na Světlíkovo předkupní právo na akcie Berana a Novotného ve Vítkovicích. Světlík odmítá vstup Komárka do své skupiny a uplatňuje vlastní opce na jejich podíly. Začíná kolotoč soudních sporů mezi podnikateli.
2007–2008 – Rozjíždí se řada nových sporů mezi firmami Komárka a Berana. Oba podnikatelé se žalují o desítky miliard korun. Beran v posledních třech letech na Komárkovi vysoudil 1,3 miliardy korun odškodného za ztrátu akcií ŽDB a Bonatrans. Na Světlíkovi vysoudil 60 milionů korun pokut. Ve sporech o vítkovické akcie ale prohrává.
2009 – Na jaře rozhodla arbitráž v Paříži, že má Beran 45 procent akcií Vítkovic vydat Komárkovi. Verdikt přišel v době, kdy už byla v platnosti řada soudních výroků, potvrzujících Světlíkovo právo na akcie. Arbitráž nevzala předchozí rozhodnutí českých rozhodců a soudů v úvahu. Včera definitivně znovu potvrdil Vrchní soud, že akcie Beranovi nepatří, takže podléhají exekuci ve Světlíkův prospěch. 

Vítkovice Holding – největší domácí strojírenská skupina. Dosahuje osmnáctimiliar­dových tržeb

Výroba – energetické technologie a kotle – lodní hřídele – ocelové tlakové lahve – ocelové konstrukce a montáž – hasicí technika – metalurgické provozy – stroje pro těžký průmysl a těžbu. Firma byla založena v roce 1828. Značka je registrovaná ve 25 státech. Zaměstnává 6 tisíc lidí.

David Beran – Začínal prodejem kopírek, vydělal ale na obchodech s akciemi po kuponové privatizaci. Komárkovi pomáhal budovat jeho naftařský byznys i ovládat další firmy. Před třemi lety se ale dostali do sporu, dnes se soudí o miliardy.

Karel Komárek – Vlastník impéria KKCG. Do své říše chtěl začlenit i Vítkovice, proto chtěl koupit podíl od Berana. Akcie Komárkovi arbitráž přiznala, nebrala ale v potaz výrok českých soudů. Ty tvrdí, že Beranovi akcie nepatří.

Jan Světlík – V 90. letech zprivatizoval nejprve vítkovický provoz Lahvárna, z nějž buduje ziskovou skupinu. V roce 2003 s Beranem a Petrem Novotným kupují celé Vítkovice, o dva roky později se ale ze společníků stali nepřátelé. 45 procent akcií ve strojírenské skupině Vítkovice Holding vysoudil Jan Světlík na společníku Davidu Beranovi. 18 miliard korun byl loňský obrat vítkovické skupiny včetně jejích dceřiných firem v Polsku a na Slovensku, 5 miliard korun nerozděleného zisku má na účtu nejdůležitější dceřiná firma holdingu – ostravské strojírenské Vítkovice.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít