Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Investice ČEZu

Albánie je propadákem ČEZ za miliardy

03.01.2013, Lidové noviny

PRAHA – Přibližně pět miliard korun. Taková je výše ztráty, kterou ČEZ může utrpět v Albánii. Nejméně povedená zahraniční akvizice české elektrárenské společnosti rychle míří k temnému závěru.

ČEZ se v polovině prosince rozhodl albánskou dceřinou společnost CEZ Shpërndarje, zabývající se distribucí a prodejem elektřiny tamním zákazníkům, nabídnout k prodeji. Závěr však bude pravděpodobně méně příznivý. Albánský CEZ Shpërndarje zřejmě přijde o licenci a bude neprodejný. Podle albánských médií má tamní energetický regulátor ERE rozhodnout o případném odebrání licence ve čtvrtek 17. ledna. Konflikt se vyhrotil v listopadu, kdy CEZ Shpërndarje začal kvůli neuhrazeným účtům odpojovat vodárenské podniky.

Neplacení za proud je albánskou specialitou – jen státní firmy a instituce tehdy podle údajů společnosti ČEZ dlužily za elektřinu 165 milionů eur (4,2 miliardy korun).

Reakce albánských úřadů na sebe nenechala dlouho čekat. Kromě odebrání licence hrozí skupině ČEZ také mezinárodní arbitráž. Albánská vláda se domnívá, že ČEZ nesplnil závazky týkající se investic do modernizace sítě a snižování ztrát, a vzniklou škodu odhadla na jednu miliardu dolarů. Na druhou stranu se zřejmě na mezinárodní arbitry obrátí i ČEZ, který se bude domáhat finanční náhrady za ztráty utrpěné při čtyřletém podnikání v balkánské zemi. ČEZ se navíc obrátil na Světovou banku, která jeho investici v Albánii podpořila zárukou ve výši až 60 milionů eur.

ČEZ zatím nechce o výši ztrát utrpěných při podnikání v Albánii příliš hovořit. Ratingová agentura Moody’s je vyčíslila na 200 milionů eur, tedy zhruba pět miliard korun. Částka se skládá z ceny 102 milionů eur, které ČEZ v březnu 2009 za 76procentní podíl v albánské rozvodné síti zaplatil, a dodatečných investic ve výši téměř sto milionů eur.

Prvotním zdrojem potíží bylo nevýhodné nastavení cenové regulace, o kterém úřad ERE rozhodl na konci roku 2011. Firma CEZ Shpërndarje musela draze nakupovat elektřinu od státní elektrárenské společnosti a následně ji se ztrátou prodávat zákazníkům. Jenže albánská dcera ČEZ je ztrátová již od převzetí v roce 2009. Letos se však její ztráta prohloubila z řádu stovek milionů ročně na miliardy korun. Potíže v Albánii jsou hlavním faktorem, který „kazí“ letošní hodnotu čistého zisku celé skupiny ČEZ.

Zahraniční expanze ČEZ, která vrcholila v letech 2006 až 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana, je často terčem kritiky. ČEZ se hájí tím, že naprostá většina zahraničních akvizic se vyplácí. „Výjimkou je Albánie, která jako jediná země kvůli nestabilnímu prostředí nedosahuje plánované návratnosti,“ uvedl koncem října ředitel divize ČEZ International Tomáš Pleskač.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít