Martin Roman a ČEZ
Jmenování generálním ředitelem ČEZ
Dne 1. dubna 2004 se Martin Roman stává na základě doporučení výběrové komise generálním ředitelem elektrárenské firmy ČEZ, a. s. Jeho protikandidáty byli Vladimír Bail, šéf Vítkovice Steel, který byl považován za jednoho z favoritů: byl podporován vlivnou severomoravskou organizací ČSSD, Bailovi byli – podle tehdejších zpráv prezentovaných v médiích – nakloněni i premiér Špidla a zpočátku také ministr financí Bohuslav Sobotka. Na straně Romana zase stáli ministři Urban a Gross, a nakonec i Sobotka.
K vyřazení Baila přispěla podle informací médií i zpráva Bezpečnostní informační služby, která uvedla, že Bail by měl problémy získat bezpečnostní prověrku, neboť dle poznatků BIS má úzké kontakty „do Ruska“.
Dalším kandidátem na post generálního ředitele ČEZ byla ing. Alena Vitásková, bývalá šéfka plynárenské společnosti Transgas, kterou podporoval bývalý ministr průmyslu Miroslav Grégr z ČSSD. Grégr se nakonec rovněž přiklonil na stranu Martina Romana, který se netajil svým obdivem k bývalému ministrovi průmyslu. Roman o Grégrovi prohlásil: „Pro tuzemský trh toho Miroslav Grégr udělal rozhodně víc než jeho předchůdci. Bez něj by například nebyl Temelín tam, kde je.“
Dalším mužem v pozadí úspěchů Martina Romana byl podle zveřejněných článků jeho spolužák z vysoké školy Radek Pokorný, blízký přítel Bohuslava Sobotky a pozdější poskytovatel právních služeb ČEZ.
Martin Roman byl v médiích označován za horkého favorita na pozici generálního ředitele ČEZ z důvodu podpory ze strany vlivného uhlobarona Antonína Koláčka, který ovládal Mosteckou uhelnou společnost a strojírenský gigant ŠKODA Plzeň.
Zvolení Romana je podle řady komentářů přičítáno rovněž vlivu tehdejšího místopředsedy vlády Stanislava Grosse a ministra průmyslu Urbana, který patří ke Grossovu křídlu uvnitř ČSSD. Po svém jmenování se však Roman snaží velmi usilovně v médiích dokazovat to, že byl zvolen pouze na základě svých znalostí a manažerských schopností. Na otázku svých kontaktů s Grossem Martin Roman uvedl: „Viděl jsem ho jednou v životě. S tím, co se říká, nic neudělám. Na druhou stranu je to místopředseda vlády, a pokud mu stačila jedna schůzka na to, aby mě dosadil do čela ČEZ, může mi to lichotit.“
Obdobně se Roman snaží veřejně devalvovat i své kontakty s Antonínem Koláčkem, ke kterému se vyjádřil takto: „S Koláčkem jsem měl takový vztah ve Škodě Plzeň, jako má loajální člověk ke svému zaměstnavateli. Na druhé straně neexistují dva lidé, kteří mají na všechno stejný názor.“ Předchůdce Romana v čele ČEZu Jaroslav Míl byl odvolán z funkce. Jako hlavní důvod uvedla vláda to, že Míl prosazoval myšlenku, aby se ČEZ účastnil privatizace severočeských hnědouhelných dolů, což vládní činitelé odmítli. Po Mílově odvolání z funkce šéfa ČEZ vybral ministr Milan Urban k volbě nového ředitele personální agenturu Kaufmann, která se „proslavila“ mj. výběrem exministra obrany Jaroslava Tvrdíka do čela Českých aerolinií. Z jejího podnětu vyšla dvě jména na funkci generálního ředitele ČEZ. Jedním adeptem byl Vladimír Bail, manažer Vítkovických železáren, druhým Martin Roman. Paradoxně však po krachu privatizace Severočeských dolů v březnu 2004 přišel ministr průmyslu Urban s myšlenkou, že ČEZ v čele s Romanem by se měl účastnit privatizace ČEZu společně s firmou Appian Antonína Koláčka. Ministr Urban tedy prosazuje myšlenku, že ČEZ se má účastnit privatizace dolů, ačkoliv tentýž ministr za stejnou myšlenku prosadil odvolání Míla. Právě změna strategie privatizace Severočeských dolů je v té době považována za potenciální střet zájmů, protože současný šéf ČEZ Roman pracoval předtím pro uhlobarona Antonína Koláčka ve Škodě Plzeň.
Po svém jmenování do čela ČEZu uvedl Martin Roman jako své hlavní úkoly:
• úspěšně zvládnout akvizice ČEZ v zahraničí, hlavně na Slovensku
(Slovenské elektrárne) a v Bulharsku (energetická distribuční
společnost), zajistit pro ně financování,
• úspěšně zajistit pro ČEZ dlouhodobé dodávky uhlí, s čímž přímo
souvisí privatizace Severočeských dolů, kde je ČEZ držitelem 37 % akcií, • restrukturalizace
firmy,
• připravit návrh o vhodnosti nebo nevhodnosti prodeje 16 % akcií ČEZ.
K přípravě ČEZ na privatizaci Roman uvedl:
„Mým úkolem je předložit strategii, co vůbec dělat s ČEZ. Až bude strategie vyhodnocena, bude se řešit privatizace. Privatizuje se v době, kdy potenciální kupci mají hodně peněz. Za poslední dva roky však velkým hráčům na trhu – EdF, E.ON, RWE – spadl rating minimálně o dva body.“
V r. 2004 je do pozice generálního ředitele akciové společnosti Pražské služby instalován bratr Martina Romana, Patrik.