Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Ze života a byznysu

Chrenek chce stavět elektrárnu v Srbsku

Hospodářské noviny, 11.04.2006

Tomáš Chrenek, spolumajitel Třineckých železáren, už několik let podniká také ve zdravotnictví a filmovém průmyslu. Letos vložil kapitál do nového oboru – energetiky.

Chrenek v budoucnost podnikání v energetice věří. Letos v únoru proto sám ovládl kontrolní jednačtyřiceti­procentní podíl v třinecké společnosti Moravia Energo, který do té doby držely Třinecké železárny. Hodnotu transakce její aktéři tají.

Moravia Energo se teď pod Chrenkovou kontrolou chystá investovat stovky miliónů korun do stavby nových plynárenských a elektrárenských kapacit. „Považuji energetiku za velmi perspektivní odvětví,“ vysvětluje třiačtyřicetiletý ocelář.

Nová Chrenkova firma chce ještě letos začít stavět tepelnou elektrárnu v srbském městě Zaječar. „Jsme v poslední fázi jednání s místními úřady, chceme v Srbsku investovat několik stovek miliónů korun. Ještě je ale předčasné o tom podrobněji mluvit,“ řekl HN Chrenek.

Nový slezský plynovod?

Ocelářský boss má i další plány. Chce postavit propojení mezi zásobníky plynu, které mají po obou stranách česko-polské hranice plynárenské firmy RWE Transgas a její polský protějšek PGNiG. „Půjde o jakýsi nový slezský plynovod. Smyslem je, aby obchodníci s plynem – včetně těch, kteří nově vstupují na trh – mohli využívat skladovacích kapacit v zásobníku také na druhé straně hranice,“ vysvětluje Chrenek. A nevylučuje ani to, že se do obchodů s plynem v budoucnosti pustí i sama Moravia Energo.

Přípravu stavby plynovodu přes hranici teď ale podle Chrenka pozdržely personální otřesy v PGNiG, kde se jako v jiných polských státních firmách měnilo vedení.

Moravia Energo vznikla před šesti lety a dnes obchoduje hlavně s elektřinou. Vybudovala k tomu vysokonapěťové vedení přes česko-polskou hranici.

„Třicet procent naší elektřiny nakupujeme v Polsku, zbytek je vyroben v Česku. Dodáváme hlavně průmyslovým firmám, několik odběratelů máme v Německu a v Rakousku. Zásobujeme také obchodní řetězce jako Penny Market a Ahold, školy či nemocnice,“ řekl šéf představenstva Moravia Energo Bohuslav Bernátek.

Moravia Energo má na českém trhu s proudem zhruba 2,5procentní podíl, sama také elektřinu vyrábí. V Bohumíně postavila dvě kogenerační jednotky na výrobu tepla a elektřiny z důlního plynu – metanu.

Kromě toho se zabývá pronájmem optických vláken na přenos dat mezi Českem a Polskem a obchodem s emisními povolenkami. Bernátek počítá s dalším růstem obchodů. „S tím, že jak se liberalizuje energetický trh, budou nám zákazníci přibývat,“ doufá.

Vedle plynu i televize

Energetika ale není jediným novým oborem podnikání, do něhož se letos Chrenek se svými partnery pouští. Ocelář, který má vlastnický podíl také v rozsáhlé síti nemocnic a přes společnost Moravia Steel kontroluje filmová studia AB Barrandov, chystá i rozjezd nového televizního kanálu. Licenci na digitální vysílání dostala „ocelářská“ TV Barrandov minulý týden.

Firmy Tomáše Chrenka a partnerů

Firma – Tržby – Hrubý zisk 2005 (v miliónech korun)

Moravia Steel (obchod, služby) – 53 000 – 2 300
Třinecké železárny (výroba oceli) – 31 000 – 2 600
AB Barrandov (filmová studia) – 750 – 50
Moravia Energo (obchod s energiemi) – 1 200 – 120
Agel (síť nemocnic) – 3 300 – 130 

Pozn.: Údaje jsou nekonsolidované s výjimkou tržeb firmy Agel.

Zdroj: Firmy, ČTK

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít