Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Třinecké železárny

Hutě obdrží úvěr 2,3 miliardy

Hospodářské noviny, 02.02.2005

Společnosti ABN AMRO Bank N.V. a Česká spořitelna poskytnou státem ovládané hutní firmě Vítkovice Steel úvěr 2,3 miliardy korun na financování výroby válcovaných ocelových produktů. Úvěr by měl zvýšit atraktivitu firmy v její současné privatizaci. Bankovní domy o tom včera informovaly v tiskové zprávě.

Financování provozu Vítkovic měla dosud na starosti státní mateřská společnost Osinek. Stát však chtěl před privatizací podniku standardizovat jeho financování na tržním základě.

„Po čtyřech letech financování na bázi takzvaného toolingu společností Osinek tato silná ostravská huť najíždí na vlastní systém financování pracovního kapitálu,“ uvedl včera předseda představenstva a generální ředitel Vítkovic Vladimír Bail.

O výběrové řízení na privatizaci ostravské hutní firmy Vítkovice Steel projevilo podle Fondu národního majetku zájem celkem devatenáct firem, konkrétní jména ale fond nesdělil. Mezi uchazeči jsou podle něj strategičtí i finanční investoři, převažují zahraniční strategičtí zájemci.

Do tendru se přihlásily také Třinecké železárny. „Vyhodnotili jsme seriózně potenciální uchazeče a zjistili jsme, že náš podnikatelský program by měl zaujmout,“ řekl šéf dozorčí rady Tomáš Chrenek. „Máme ambici i zachovat výrobní program Třineckých železáren,“ uvedl nyní Chrenek.

Cenu, kterou za poslední státní firmu nabídly, ale zatím nechtěl komentovat s tím, že železárny zatím nemají podklady k hospodaření Vítkovic Steel a nevědí, jakým způsobem se Vítkovice Steel vyrovnaly s pohledávkou za Vysoké pece Ostrava.

Současně vyloučil, že by železárny jednaly ve shodě s ukrajinskou firmou Industrial Union of Donbass, která svůj zájem o téměř stoprocentní státní podíl Vítkovic Steel oznámila loni v říjnu. Chrenek loni na podzim uvedl, že Třinecké železárny pouze pomohou Donbassu při přípravě privatizačního projektu.

Zájemci o privatizovaný podíl ve Vítkovicích Steel měli možnost podávat přihlášky do soutěže do pondělní půlnoci. Podle HN je mezi uchazeči i skupina Mittal Steel, která je vlastníkem ostravské ocelářské firmy Ispat Nová huť. Podle usnesení vlády se přitom tendru nesmí zúčastnit firma, která vede spor se státem, což je právě případ skupiny Mittal Steel. Spor je veden mezi státním Osinkem, který je majitelem Vítkovic, a firmou Vysoké pece Ostrava, kterou ovládá Ispat, a týká se pohledávek za dodávky tekutého surového železa.

Mezi zájemci je zřejmě Global Infrastructure Holdings, Arcelor, ruský Severstal, Industrial Union of Donbass, teheránská Safa Industrial Holdings či americká Nucor Corporation. Podle informací týdeníku Euro i společnost Evraz a asi i Penta.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít