Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Třinecké železárny

Třinecké železárny se obávají prodeje Nové huti

Haló noviny, 06.06.2002

OSTRAVA – S napětím očekávali odboráři Nové huti v Ostravě, jak dopadlo včerejší rozhodnutí vlády. Zda doporučí uzavřít smlouvu o privatizaci největšího a nejmodernějšího českého ocelářského podniku s indicko-nizozemskou společností LNM Holdings.

V minulém týdnu totiž konsorcium Třineckých železáren a americké CMC předložilo ministru průmyslu a obchodu Miroslavu Grégrovi konkurenční nabídku na privatizaci Nové huti a Vysokých pecí Ostrava s celkovou hodnotou 24,5 miliardy korun. Předseda dozorčí rady Třineckých železáren Tomáš Chrenek tento krok označil za „nabídku k integraci českého ocelářství, jeho posílení a vytvoření stabilního makroekonomického segmentu pro českou ekonomiku“. Na poslední chvíli před konečným vládním verdiktem tak byl rozehrán duel, jehož výsledek byl ještě včera nejasný, avšak nabídku LNM podporuje firma IFC (dceřiná společnost Světové banky), jíž Nová huť dluží více než tři miliardy korun. Pravděpodobnost, že ze souboje o ovládnutí největší české ocelárny vyjde vítězně zřejmě LNM, nedává v těchto dnech klidně spát Třineckým. Situací se dokonce zabývala i Rada města Třince. Podle starosty Igora Petrova (nezávislý) hrozí vstupem LNM do Nové huti nerovný konkurenční boj, kdy oddlužená Nová huť bude ve výrazně lepší pozici. Podle něj místo koncepčního řešení vznikají nerovné startovací podmínky pro jednotlivé hutní subjekty. Třinečtí radní tak v pondělí vyslovili nesouhlas s nestandardním postupem vlády, kdy byl příští majitel Nové huti vybrán bez řádného výběrového řízení. Podle třinecké radnice nerovné podmínky v hutnictví mohou mít vážný dopad na zaměstnanost na Třinecku. S takovou argumentací však zásadně nesouhlasí předseda podnikových odborů Nové huti Werner Stuchlík.

„Třinecké železárny se dlouhodobě považovaly za jediný konkurenčněschopný český hutní podnik. Je-li to pravda, musí se naší příští konkurence bát? Musí se bát konkurence LNM?“ položil Stuchlík řečnickou otázku. Podle něj byly všechny aktivity Třineckých železáren a jejího majoritního vlastníka – společnosti Moravia Steel – směřovány k ovládnutí českého ocelářského průmyslu „za babku“. Po celou dobu odborářských protestních akcí v Nové huti, směřujících k tomu, aby česká vláda nalezla silného strategického investora, se odboráři Nové huti nijak netajili nechutí k třineckým aktivitám a Třinecké železárny nepovažovali za možného vlastníka, který by byl schopen zajistit budoucnost českých oceláren.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít