Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Moravia Energo

Elektrárnu po Chrenkovi dokončí Slováci

Hospodářské noviny, 05.01.2010

Projekt plynového zdroje u Prostějova kupuje firma Invest Plus CZ. Elektrárna se tak zařadí do skupiny slovenského architekta Pavola Kollára.

Paroplynovou elektrárnu v Prostějově místo ocelářského magnáta Tomáše Chrenka postaví Pavol Kollár, jeden z nejsilnějších hráčů slovenského stavebnictví. Projekt po zkrachovalé Chrenkově společnosti Moravia Energo, který představuje jednu z největších rozpracovaných energetických investic v zemi, kupuje česká součást Kollárovy skupiny, břeclavská firma Invest Plus CZ.

Jak vyplývá z dokumentace v obchodním rejstříku ministerstva spravedlnosti, už v listopadu prodej schválil věřitelský výbor Moravia Energo. Cena činí 250 milionů korun.

Invest Plus CZ patří do uskupení In Group, které architekt Pavol Kollár se společníky buduje od začátku 90. let. Začínal v areálu chemičky Duslo Šaľa stavební výrobou a údržbářskými službami. Postupně investoval do výroby zámkové dlažby, strojírenství či výroby ocelových konstrukcí, vlastní síť obchodů se stavebninami. Věnuje se developerským projektům, mimo jiné se specializuje na průmyslové stavby či stavby v energetice. In Group zaměstnává 600 lidí, už několik let patří do první desítky slovenského stavebnictví.

Podle konkurzní správkyně Moravia Energo Lenky Vidovičové bude moci Invest Plus CZ stavbu u Prostějova spustit zhruba za dva měsíce. Původně tu měla středně velká elektrárna za dvě miliardy korun, doplněná špičkovacím zdrojem na vyrovnávání výkyvů v rozvodné síti, vyrůst do poloviny příštího roku. Bankrot původního investora ji zdrží asi o rok.

Kromě dokumentace a pozemků, na nichž už běží povolovací proces, kupuje Invest Plus také rozměrnou turbínu, kterou si Moravia Energo objednala těsně před svým pádem u firmy Rolls Royce, ale nestihla ji už zaplatit a odebrat. Dohoda o prodeji umožnila převoz technologie z celního skladu v kanadském Torontu do Evropy. „Zařízení už je na Slovensku, vyjednáváme převod na nového vlastníka,“ říká Vidovičová.

Čtvrtmiliarda za prostějovskou elektrárnu je největší položkou z rozprodávané konkurzní podstaty zkrachovalé Moravia Energo, jež skončila loni v březnu s pětimiliardovým dluhem. Před konkurzem šéfové Moravia Energo odhadovali hodnotu svého prostějovského projektu na mnohem vyšší částku.

Za menší sumy, než činily původní odhady Chrenkových manažerů, se však prodávala i další aktiva Moravia Energo.

Vysokonapěťovou linku na přepravu elektřiny do Polska koupila v internetové aukci loni na podzim firma Sage Brno za 50 milionů korun. Projekt přeshraničního plynovodu mezi Českem a Polskem získala polská společnost Gazoprojekt za 60 milionů. Do konkurzní podstaty nejde celá suma – část z ceny se řeší započtením pohledávek, které Poláci u Chrenkovy firmy měli.

Prodána je i většina dalšího majetku, například firemní vozy včetně ojetého Maserati. Na prodej zůstává prakticky jen firma Toplifikacije Zaječar v Srbsku, o niž se ale nyní uchází jen jediný investor. Výnos z jejího prodeje zřejmě nedosáhne ani tří desítek milionů korun. Je tak už dnes zřejmé, že většina pohledávek, přihlášených do konkurzu Moravia Energo, zůstane neuspokojena.

Moravia Energo

Konkurz obchodníka s elektřinou, který zkrachoval loni na jaře, patří k největším bankrotům roku 2009.

Příčina pádu

Firmu, která patří do impéria akcionáře Třineckých železáren Tomáše Chrenka, položil prudký propad cen elektřiny, s nímž nepočítala.

Pět miliard dluhů

Výše dluhů, o něž se ucházejí věřitelé v konkurzu Moravia Energo, se pohybuje kolem pěti miliard korun. Výnos z prodeje majetku činí zatím jen několik set milionů.

Největší věřitelé

Největší částky v konkurzu vymáhají společnosti ČEZ (1,5 mld. Kč), Komerční banka (1,2 mld. Kč), obchodník s elektřinou Atel (800 mil. Kč), Unicredit Bank (315 mil. Kč) či slovenská inženýrská firma Adato (200 mil. Kč).

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít