Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Tomáš Chrenek a Stanislav Gross

Záhad kolem Grossových akcií stále přibývá

iDnes, 13.10.2007

Nejdřív říkal, že mlčí proto, aby neohrozil svůj obchod. Teď už je Stanislav Gross boháč. A mlčí dál. Přitom je v obchodu s akciemi stále více co vysvětlovat. MF DNES našla v příběhu „z premiéra milionářem“ tři bílá místa. Dokud je Gross nevysvětlí, může jen těžko tvrdit, že ke svým penězům přišel poctivě.

Stanislav Gross vydělal celkem bez námahy téměř osmdesát milionů korun. Třetinový podíl ve firmě Moravia Energo získal letos na jaře za 21 milionů od přítele a bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkory.

Kupce sháněl necelé dva týdny a tuto středu si „plácl“ se slovenským podnikatelem Pavlem Krúpou. Podíl mu prodal podle informací MF DNES za 100 milionů korun. Krúpa byl s nákupem spokojený. Že akcie získal od bývalého premiéra, pro něj nehrálo žádnou roli.

Proč Sýkora neprodával sám?

„Koupili bychom je od kohokoliv jiného,“ prohlásil. Proč je tedy nekoupil rovnou od Roberta Sýkory? Respektive: proč je Sýkora neprodal sám?

Exnáměstek Sýkora nelituje, že mu víc než sedmdesát milionů uteklo mezi prsty. Držet akcie prosperující Moravie Energo ho prý netěšilo, protože si nerozuměl s většinovým majitelem Tomášem Chrenkem. Ten mu za třetinu firmy nabízel 26 milionů korun, Sýkora je raději prodal Grossovi za 21 milionů. A doufal, že se vlivnému příteli podaří Chrenka obměkčit. „Gross měl v té době s Chrenkem přátelštější vztahy,“ vysvětloval svůj nepříliš logický krok. Jak se však ukázalo, Gross Chrenka nepotřeboval. Stačilo se prostě porozhlédnout po dobrém kupci a sedmdesát milionů bylo pod střechou.

Tichý půlrok

Gross tedy podle Sýkory získal své akcie díky dobrým vztahům s ocelářským magnátem Chrenkem. Ten se sice už nějakou dobu tváří, že Grosse nemůže vystát, dříve si však byli prokazatelně blízcí.

Koncem devadesátých let navštěvoval mladý politik Chrenka v Třinci a později podpořil dvoumiliardovou dotaci pro jeho fabriku. Chrenek také uměl pomáhat. Šárce Grossové přispěl, když sháněla sponzory pro agenturu GoJa, Gross zase dostal peníze na vybudování dietní menzy pro studenty.

Nyní si však ocelářský magnát stěžuje, že mu Grossovo jméno kazí obchody. Prohlásil, že mu nebude vyplácet dividendy a že ho z firmy vytlačí. A chvíli to, alespoň navenek, vypadalo, že Gross o své akcie skutečně přijde.

Věřitelé ho žádali, aby rychle splatil svůj dluh, a on spěšně sháněl mecenáše. Jen minuty prý rozhodly o tom, že akcie nezískal Chrenek. Grosse zachránil Richard Kučík, člověk, který všechny zúčastněné velmi dobře zná. Půjčil mu 13,5 milionu a Grosse čekal happy end.

Ale bylo to skutečně takové drama? Chtěl ocelářský magnát Chrenek Grosse skutečně zničit? Jedna věc tu nehraje. Gross koupil akcie letos na jaře a potřeboval půl roku na to, aby je mohl prodat bez odvedení daně. Kdyby se dostal pod veřejný tlak dřív a musel by se podílu zbavit, byl by nucen odvést státu třetinu svého zisku.

Proč s Grossem všichni zúčastnění půl roku „drželi basu“? Chrenek nejprve tvrdil, že se o Grossově podílu ve vlastní firmě dozvěděl až z médií. Pak ale vyšlo najevo, že o něm musel vědět už nejméně od počátku srpna, kdy přišel na valnou hromadu Moravie Energo Grossův právník. Navíc: pokud se měl Gross s Chrenkem dohodnout po dobrém, jak doufal Sýkora, je zvláštní, že by Chrenka vůbec nekontaktoval. Kdy se tedy Chrenek o Grossově podílu dozvěděl? A nepomohl mu tím, že o něm půl roku pomlčel?

Zlatý podíl za 300 tisíc

Záhada se vlastně skrývá už na samém počátku příběhu o Grossově zbohatnutí. Dodnes se nevysvětlilo, jak je možné, že Robert Sýkora získal před sedmi lety tak levně podíl ve firmě Moravia Energo. Byla to firma předurčená vydělávat stovky milionů, Sýkora však získal její třetinu za tři sta tisíc korun.

Proč ho Třinecké železárny a Moravia Energo, které zajistily firmě prosperitu, vzaly mezi sebe? A nehrálo v tom roli to, že Sýkora působil na ministerstvu průmyslu jako náměstek pro energetiku v době, kdy společnost potřebovala povolení dovážet levnou elektřinu z Polska?

KAMARÁDI Stanislava Grosse

Kdo bývalému politikovi pomohl na cestě k bohatství?

  • Robert Sýkora – Vystudovaný stavař z Havířova se s Grossem seznámil v klubu Mladých sociálních demokratů. Ač si nejdřív nepadli do oka, teď jsou přáteli. Sýkora se vrhl do podnikání, obchodoval s nejrůznějšími surovinami a s ukrajinskými partnery založil několik stavebních firem. Až donedávna navíc držel téměř třetinu společnosti Moravia Energo, a snažil se to zapírat i ve chvíli, kdy už tyto akcie byly dávno prodané Grossovi. Členství v ČSSD ho vyneslo v roce 1999 na post náměstka ministra průmyslu pro energetiku, stavebnictví a hutě, kde vydržel jen rok. Oficiálně odešel kvůli úmrtí v rodině, neoficiálně kvůli rozporům s tehdejším ministrem Miroslavem Grégrem.
  • Richard Kučík – Nenápadného podnikatele z Frýdku-Místku donedávna nikdo neznal. Do energetického obchodu ho přivedl severomoravský podnikatel Petr Neoral. V jeho firmě Czechpol, která obchodovala s elektřinou, získal pětiprocentní podíl. V roce 2000 Czechpol koupila americká firma Cinergy. Kučík pak pracoval pro západní obchodníky s elektřinou a nyní má svou úspěšnou obchodní společnost Ezpada. Dvojice Kučík-Sýkora je vyhlášená v ostravském satelitním městečku Čeladná. Dobře se zná i s Grossem.
  • Miroslav Jansta – Právník, který má velmi blízko jak ke Stanislavu Grossovi, tak i k Jiřímu Paroubkovi. Jak se ukázalo, i on obchodoval s akciemi Moravie Energo. Před pěti lety část z nich prodal Tomáši Chrenkovi a Robertu Sýkorovi.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít