Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Ze života a byznysu

Před soudem promluví korunní svědek Zieleniec

MF Dnes, 25. dubna 2000

Druhý týden projednávání případu nečistého financování ODS u pražského městského soudu zahájí svou svědeckou výpovědí klíčová osoba této aféry, bývalý ministr zahraničí Josef Zieleniec. Na lavici obžalovaných sedí bývalý výkonný místopředseda strany Libor Novák, který měl v roce 1995 rozepsat dva sponzorské dary na více falešných dárců a tím připravit stát o více než milion korun. Josef Zieleniec odůvodnil v říjnu 1997 své odstoupení z vládní i stranické funkce tím, že jako místopředseda strany nebyl informován o závažných okolnostech týkajících se financování ODS.

O několik týdnů později však veřejně potvrdil, že na jaře 1996 předal předsedovi strany Václavu Klausovi informaci, že možným dárcem 7,5 milionu korun, které ODS vykázala pod jmény falešných sponzorů Sinha a Bács, byl podnikatel Milan Šrejber.

V průběhu prvního týdne v procesu s Novákem vystoupilo před soudem celkem 18 svědků, z toho jeden odmítl vypovídat. Další čtyři svědci se z jednání omluvili a jednomu se nepodařilo doručit předvolání.

Rozsudek měl být původně vynesen v pátek 28. dubna, ale vzhledem k absenci svědků se proces pravděpodobně protáhne.

Bude-li Novák uznán vinným z trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné dávky, jak navrhuje žalobce, hrozí mu až dvanáct let vězení.

Vše míří k privatizaci železáren

V procesu se začíná prokazovat, že pět let starý případ privatizace Třineckých železáren byl ovlivněn politickou korupcí. U soudu totiž zřetelně zaznívá: ODS získala v roce 1995 téměř patnáct milionů korun od dvou podnikatelů – Milana Šrejbra a Jarmily Mlejnkové – v přímé souvislosti s privatizací Třineckých železáren.

První, kdo u soudu tuto vazbu jasně odkryl, byl minulý týden místopředseda ODS Miroslav Macek: „V listopadu 1997 nám na finanční komisi ODS Libor Novák řekl, že byl v roce 1995 osloven skupinou podnikatelů ze severní Moravy a že mezi nimi byli i zájemci o privatizaci Třineckých železáren. Říkal jim, že by nebylo vhodné, aby darovali ODS peníze v době, kdy vláda rozhodovala o této privatizaci. Doporučil jim, ať peníze buď nedávají, nebo ať si zajistí konkrétní lidi, kteří tyto peníze ODS poukáží.“

Podnikatelé, kteří byli v roce 1995 u Nováka, patřili do finanční skupiny Moravia Steel, kterou v říjnu 1995 vláda vyhlásila za vítěze soutěže o Třinecké železárny. Finanční dary od lidí napojených na Moravii Steel – Šrejbra a Mlejnkové – pak přišly na účet ODS koncem roku 1995.

Novák, jenž je souzen za daňový únik, který vznikl při kamuflování jmen dárců, Mackovu verzi vlastně potvrdil. „Jen jsem upozorňoval případné sponzory, že jejich jména budou zveřejněna, nebo musí dar poskytnout jiná osoba,“ reagoval u soudu.

Do této doby politici i podnikatelé jakoukoli souvislost darů a privatizace odmítali. „Jsou to nehorázné spekulace,“ reagoval na obvinění v médiích bývalý ministr financí Ivan Kočárník. „Třinecké železárny ani Moravia Steel žádné sponzorské dary politickým stranám neposkytly ani za nimi nestály,“ prohlásil před rokem šéf Třineckých železáren Rudolf Ovčaří.

Policie se nevzdává

Policie, která nelegální financování ODS vyšetřuje od konce roku 1997, sledovala i stopu politické korupce, ale dodnes se jí nepodařilo nashromáždit tolik podkladů, aby mohla někoho konkrétního obvinit.

„Nevzdáváme to. Možná se něco nového objeví během soudního procesu. Uvidíme,“ uvedl důstojník policie, který je o vyšetřování případu ODS podrobně informován. Ze stanovisek státního zastupitelství před soudem vyplývá, že i obžaloba považuje spojení darů a privatizace za nepochybné. Státní zástupce František Fíla výslovně zmínil privatizaci Třineckých železáren i v obžalobě Libora Nováka, kterou přednesl minulé pondělí. Neřekl sice, že miliony, které ODS špatně zdanila, přišly straně v souvislosti s privatizací.

Naznačil to však tím, že uvedl: peníze přišly v době, kdy vláda dokončovala privatizaci železáren.

Podezření, že šlo o korupci, a nikoli o klasický sponzoring, naznačuje už sám fakt, že Milan Šrejber byl tehdy spolumajitelem firmy Moravia Steel a Jarmila Mlejnková sekretářkou ve společnosti 1. Silas, která byla dalším spolumajitelem Moravie Steel.

Zatímco peníze od Šrejbra zakryla ODS v roce 1996 ve své výroční finanční zprávě exotickými jmény Bács a Sinha, peníze od Jarmily Mlejnkové byly rozepsány jako dary od čtyř neznámých severomoravských podnikatelů. Jarmila Mlejnková před policií a soudem prohlásila, že sedm a půl milionu korun jí předal jakýsi „Pepa z Hongkongu“, aby je darovala ODS.

U soudu se však minulý týden ukázalo, že šlo pravděpodobně o Pavla Svozila, bývalého finančního ředitele firmy 1. Silas. Mlejnková i Svozil připustili, že Svozil vyplňoval v prosinci 1995 bankovní příkazy k převodu peněz z účtu Mlejnkové na účet ODS.

Šlo o ekologickou dotaci

Policie však soudí, že v případu Třineckých železáren nešlo s velkou pravděpodobností o klasickou korupci, v níž by podnikatelé zaplatili ODS za to, aby strana zařídila vítězství firmy Moravia Steel ve veřejné obchodní soutěži. Podle jejích závěrů byly peníze pro ODS za to, že tato strana prosadí ve vládě návrh na poskytnutí půlmiliardové dotace na odstranění ekologických škod v Třineckých železárnách.

Pokud by vláda neschválila tuto dotaci, byla by to pro nového majitele železáren těžká rána, protože by musel dát peníze na odstranění ekologických škod ze svého.

Investice do ovládnutí Třineckých železáren by se pak Moravii Steel nevyplatily. Za většinový podíl v Třineckých železárnách musela Moravia Steel zaplatit státu 2,6 miliardy korun, a vzhledem k zákonem vyžadované ekologické investici by tak ovládnutí železáren přišlo Šrejbrovu firmu na více než tři miliardy korun.

Firma Slezská leasingová společnost, která tehdy skončila na druhém místě v soutěži o akcie Třineckých železáren, nabízela ve svém privatizačním projektu, že zaplatí státu za vítězství 2,3 miliardy korun a půlmiliardovou ekologickou dotaci nebude po státu vůbec vyžadovat.

Když pak vláda v dubnu 1997 schválila půlmiliardovou dotaci na odstranění škod v Třineckých železárnách, bylo zjevné, že Klausův kabinet zvýhodnil Moravii Steel. (Tímto postupem byl navíc poškozen stát, protože kdyby vláda v roce 1995 vyhlásila za vítěze Slezskou leasingovou společnost, získala by za privatizaci o dvě stě milionů korun více, protože by nemusela vyplácet půlmiliardovou dotaci.)

Zprávu o podezření z korupce šesti bývalých ministrů ODS včetně premiéra Klause, kteří se podíleli na rozhodnutí o privatizaci Třineckých železáren a ekologické dotaci, přinesla poprvé loni v lednu MF DNES. Václav Klaus to tehdy nechtěl komentovat: „Nebudu vám na nic odpovídat. Těch usnesení byly tisíce… Už si na nic nepamatuji.“

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít