Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Barrandovské ateliéry

V Praze vyroste největší filmový ateliér v Evropě

Mladá fronta Dnes, 30.01.2006

Praha – Český Hollywood se do konce roku podstatně rozroste. Na pražském Barrandově do konce roku vyroste filmový ateliér, který majitelé studia označují jako největší v Evropě.

„Bude to největší zvukotěsný a vyhřívaný ateliér v Evropě s celkovou rozlohou 4000 metrů čtverečních,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES Tomáš Chrenek (na snímku), jeden z pěti spolumajitelů Třineckých železáren, které Barrandov ovládají.

Ateliér půjde rozdělit na tři samostatná studia o rozloze dva, jeden a jeden tisíc metrů čtverečních, která budou dvanáct metrů vysoká. O investici, která výrazně přesáhne sto milionů korun, rozhodli minulý týden majitelé studia, v březnu se má začít stavět.

Chrenek si od nového ateliéru slibuje, že pomůže k získání více filmových a reklamních zakázek ze zahraničí, zejména z Ameriky. „V poslední době jsme byli nuceni z prostorových důvodů některé projekty neakceptovat,“ říká dvaačtyřicetiletý Chrenek, který je zároveň předsedou dozorčí rady barrandovských studií. Poslední velký úlovek, právě začínající natáčení dalšího dílu o agentovi 007 Jamesi Bondovi, plně obsadil pražské ateliéry až do konce června.

„Praha jako jedno z center výroby filmu v Evropě potřebuje nové prostory,“ říká Radomír Dočekal, bývalý šéf Barrandova a nyní ředitel Asociace producentů v audiovizi APA, která sdružuje filmové a reklamní producenty. Podle něj se nové ateliéry budují ve více evropských státech, protože s nástupem digitálních technologií roste poptávka po „místech, kde se dá hrát s filmem“. Nové prostory by měly také vylepšit finance Barrandova, který měl loni obrat 650 milionů korun a dosáhl zisku ve výši 50 milionů. Česká republika je přitom pro zahraniční štáby čím dál dražší. Pravidelně se zvyšující poplatky za natáčení na ulici a především silná koruna tlačí americké štáby k cestám dál na východ, zejména do Bulharska a Rumunska. Maďarsko zase nabízí filmařům až dvacetiprocentní daňové úlevy.

Podle Chrenka to zatím velký problém není, Česko podle něj má náskok v kvalitě. „Za deset let to může být jiné. Ale od lidí z exportních firem, s kterými spolupracujeme, vím, že jezdit do Bukurešti je nyní spíš za trest,“ říká.

Ministerstvo kultury si objednalo u londýnské konzultantské společnosti Olsberg|SPI studii, která má ukázat, jaký je význam výroby filmu pro českou ekonomiku.

„Podle průzkumu jen mezi členy APA se v roce 2004 otočily ve filmu tři miliardy korun,“ říká Dočekal, který se na studii pro ministerstvo kultury podílí. Podle něj předběžné výsledky naznačují, že celková suma je ještě o pár miliard vyšší.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít