Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Ze života a byznysu

Chrenek upevňuje impérium

Lidové noviny, 20.11.2007

Třinecké železárny už nebudou veřejně obchodovatelné. Vliv drobných akcionářů klesne.

PRAHA – Snížení nákladů, omezení drobných akcionářů a posílení pozice majoritního vlastníka. Takové jsou pravděpodobně cíle většinového akcionáře Třineckých železáren, společnosti Moravia Steel. Ta patří do impéria podnikatele Tomáše Chrenka.

Mimořádná valná hromada Třineckých železáren na svém včerejším zasedání schválila návrh na přeměnu zaknihovaných akcií na listinné a o jejich stažení z burzy. „Hlavní cíl je, aby akcie nebyly předmětem obchodování na RM-Systému, protože tyto akcie se tam neobchodovaly a byly předmětem spekulací,“ řekl včera LN Tomáš Chrenek.

Podle analytiků může být změna typu akcií prvním krokem k získání silnější pozice ve firmě, k optimalizaci vlastnické struktury a eventuálně k vytěsnění menšinových akcionářů.

„Často se tento krok dělá, pokud většinový vlastník chce navýšit svůj cílový podíl,“ vysvětluje David Koboň, analytik PATRIA FINANCE. V mnoha případech totiž drobní akcionáři tuto změnu nezaznamenají a nevyzvednou si nové akcie. Firma pak může vyhlásit akcie za neplatné, prodat je v dražbě a menšinovým vlastníkům zaplatit výtěžek.

„Pokud současně provádějí i delisting, tedy to, že akcie přestanou být veřejně obchodovatelné, pak může být převoditelnost těchto akcií omezená,“ říká Koboň. Když někdo bude chtít akcie prodat, bude muset získat například souhlas představenstva, nebo mít povinnost akcie nabídnout většinovému vlastníkovi. Tím se nakládání s akciemi komplikuje. Při ukončení veřejné obchodovatelnosti je navíc firma povinna jmenovat znalce, který určí tržní hodnotu akcií, za kterou nabídne drobným akcionářům jejich odkup. „Touto přeměnou může firma získat až 20 procent akcií a může to nakonec vést k vytěsnění akcionářů,“ shrnuje Koboň. To ale Chrenek odmítá: „V žádném případě není cílem vytěsnění akcionářů,“ řekl včera LN.

„Stažením akcií z burzy navíc firma ušetří na poplatcích za RM-Systém a nevztahují se na ni informační povinnosti, jako je například zveřejňování výsledků,“ uvedl analytik Komerční banky Josef Němý.

Tomáš Chrenek má s menšinovými akcionáři špatné zkušenosti. Letos musel čelit aféře s akciemi firmy Moravia Energo, když je za podezřelých okolností získal bývalý premiér Stanislav Gross. Sám Chrenek tvrdí, že díky kauze přišel o tržby v hodnotě 60 milionů korun.

Tomáš Chrenek ovládá společnost Moravia Steel. Ta vlastní Třinecké železárny, filmové studio Barrandov a železnorudný Záporožský kombinát na Ukrajině. Dále vládne zdravotnické skupině Agel a firmě Moravia Energo. K impériu patří také chystaná digitální televize TV Barrandov.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít